Vývoz ropy z Blízkého východu se kvůli ochromení Hormuzského průlivu propadl o 50 %
Podle údajů Kpler a analytických zpráv klesly dodávky surové ropy z regionu od začátku konfliktu ze 75 na 36 milionů tun měsíčně. Globální deficit nabídky ropy činil 71 milionů tun při explozivním růstu sazeb za přepravu tankerů.
Následuje analytický rozbor ve stylu nezávislého finančního analytika – se zaměřením na to, co zůstává v pozadí oficiálních zpráv a zpravodajských kanálů.
-50 % vývozu za tři měsíce: Proč si svět nevšiml ztráty 71 milionů tun ropy
Čísla, která jste viděli v titulcích, vypadají jako konec světa pro energetické trhy. Vývoz ropy z Blízkého východu se propadl ze 75 na 36 milionů tun měsíčně. Globální deficit nabídky – 71 milionů tun, neboli 8 % celosvětového objemu. Hormuzským průlivem, kterým před konfliktem denně proplouvalo 70 tankerů, projde v květnu 2026 méně než šest plavidel denně.
A přitom cena Brentu stojí pod 94 dolary za barel. Futures nepanikaří. Trhy stále věří v příměří. Fyzický trh křičí o jednom, ale papírový dělá, že se nic zvláštního neděje. Tento rozpor je největší obchodní příležitostí a zároveň největším nebezpečím právě teď. A většina investorů ho prostě nevidí.
[Podstata]: Co se skutečně děje
Oficiální verze: Válka USA a Izraele s Íránem vedla k ochromení Hormuzského průlivu, což způsobilo kolaps blízkovýchodního vývozu a rekordní globální deficit.
Realita je složitější a zajímavější. To, co pozorujeme, není jen „uzavření průlivu“. Je to tektonický posun globálních ropných toků, který za tři měsíce překresluje mapu světové energetiky. A tento posun má tři úrovně, o kterých zprávy mlčí.
První úroveň: Deficit 71 milionů tun není „díra“ ve světových dodávkách. Je to přerozdělení. Amerika zvýšila vývoz o 28 milionů tun, tedy o 16 %, a dosáhla 86 milionů tun za prvních pět měsíců roku 2026. Kanada, Brazílie, Mexiko přidaly dalších 28 milionů tun. Ano, celkový pokles globálního vývozu činil 8 %, ale není to kolaps systému – je to jeho bolestivá, ale fungující přestavba.
Druhá úroveň, o které se mlčí: Fyzický trh s ropou a futures trh žijí v paralelních vesmírech. 29. května 2026, právě když data Kpler ukázala pokles vývozu o 50 %, červencové futures na Brent uzavřely pod 94 dolary. Obchodníci stále věří v příměří. Neil Chapman, senior viceprezident ExxonMobil, vystupující na Bernstein Strategic Decisions Conference v New Yorku 28. května, řekl přímo: „Blížíme se k bezprecedentně nízkým úrovním zásob. Jakmile tohoto bodu dosáhneme, uvidíte prudký skok cen.“ Jeho prognóza: Fyzický Brent vyskočí na 150–160 dolarů za barel – o 60 % výše než současné futures.
Třetí úroveň: „Stínová flotila“ vzkvétá jako nikdy předtím. USA od začátku konfliktu uvalily sankce na více než 180 plavidel spojených s Íránem. To ale přepravu nezastavilo. Malajsijské vody u pobřeží Johoru se staly centrem pro překládku íránské ropy z lodi na loď mimo dosah radarů a jurisdikce. Satelitní monitorování zaznamenalo od 28. února 2026 42 takových operací. Čína podle odhadů nakupuje 90 % íránského vývozu ropy. Fungují sankce? Ano i ne. Zvýšily náklady na dopravu a vytvořily nelegální trh s marží pro zprostředkovatele. Ale ropa teče.
Chronologie a kontext
Pro pochopení rozsahu – klíčové milníky a čísla, která obvykle vypadávají z veřejného vyprávění.
Před konfliktem (leden–únor 2026): Globální námořní vývoz ropy činil přibližně 1,389 miliardy barelů v lednu a 1,332 miliardy v únoru. To byl růst o 3–6 % meziročně – nejlepší výsledky od roku 2023.
Březen 2026 – první úder: Vývoz klesá na 1,253 miliardy barelů, pokles o 13,2 % meziročně. Sazby za přepravu VLCC (supertankery) vyskočily na průměrných 242 917 dolarů denně – nárůst o 483 % oproti březnu 2025.
Duben 2026: Pokles pokračuje – 1,244 miliardy barelů, minus 8,9 %. Sazby VLCC se drží na úrovni 223 430 dolarů denně.
Květen 2026: Provoz přes Hormuz klesá na méně než 6 plavidel denně. Sazby VLCC se upravují na 215 881 dolarů denně – stále třikrát výše než předkrizových 78 512 dolarů.
Výsledek za čtyři měsíce: Globální námořní vývoz surové ropy činil 5,218 miliardy barelů, což je o 3,6 % méně než 5,411 miliardy za stejné období roku 2025. To „snědlo“ veškerý růst nahromaděný od roku 2023.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Kdo vyhrává:
Za prvé – američtí ropní těžaři. USA navýšily vývoz o 16 %. Při ceně Brentu kolem 90–95 dolarů a nákladech na těžbu v břidlicových pánvích (Permian, Eagle Ford) na úrovni 45–55 dolarů za barel činí marže 40–50 dolarů za barel. To je zlatá horečka. ExxonMobil, Chevron, ConocoPhillips vykazují rekordní čtvrtletní zisky – podrobnosti budou v červencových zprávách, ale už nyní analytici započítávají růst EPS o 35–40 % meziročně.
Za druhé – majitelé tankerů, kteří stihli „zabrat“ tonáž v bezpečných zónách. Sazby VLCC na trase Blízký východ – Čína v květnu 2026 činily asi 390 000 dolarů denně. To je třikrát výše než předkrizových 130 000 dolarů. Společnosti jako Frontline, Euronav, Tankers International na tom vydělávají více než za celý rok 2025. I s ohledem na růst provozních nákladů (pojištění, válečné riziko) dosahuje čistá marže takových plaveb 60–70 %.
Za třetí – „stínová flotila“ a malajsijští zprostředkovatelé. Každá úspěšná operace překládky íránské ropy na volném moři přináší organizátorům 1 až 3 miliony dolarů provize. 42 operací zaznamenaných od února je minimálně 42–126 milionů dolarů „šedého“ příjmu. Skutečná čísla jsou vyšší, protože ne všechny operace jsou viditelné ze satelitů.
Kdo prohrává:
První a hlavní – evropští a asijští zpracovatelé ropy, kteří nemají dlouhodobé kontrakty. Musí platit spotové sazby za přepravu, které jsou třikrát vyšší než obvykle, a zároveň soutěžit o alternativní objemy z USA a západní Afriky. Rafinérie v Rotterdamu a Singapuru pracují na 60–70 % kapacity – ne proto, že by nebyla surovina, ale protože logistika požírá veškerou marži.
Za druhé – globální zásoby ropy. Strategické rezervy západních zemí byly použity v březnu – IEA schválila rekordní uvolnění 400 milionů barelů. Tyto rezervy však nejsou nekonečné. Zásoby SPR v USA klesly z 415 000 na méně než 375 000 tisíc barelů – pokles o 9,6 % za tři měsíce. Provozní minima pro destiláty (nafta, topný olej) jsou jen 6 milionů barelů, pro benzin 10 milionů. Jakmile těchto úrovní bude dosaženo, maloobchodní ceny vyletí a za nimi inflace.
Za třetí – globální ekonomika jako celek. Svět ztratil přístup k 7,5–9,1 milionu barelů denně. To je největší disruption v historii, podle IEA – více než miliarda barelů stažena z trhu. Při ceně ropy 150–160 dolarů, na kterou varuje ExxonMobil, ztratí světový HDP 1,5–2 procentní body růstu již v roce 2026.
Co média nedopovídají
Hlavní ne zřejmý insight, který v novinách chybí: Futures trh s ropou se obchoduje ne na základě fyzického deficitu, ale na základě víry v příměří. A tato víra nemá opodstatnění.
Neil Chapman z ExxonMobil to řekl přímo 28. května: Fyzický trh signalizuje zcela jiný scénář. Co to v praxi znamená? Znamená to, že obchodníci, kteří drží shorty na Brent (sázky na pokles ceny), jsou v extrémně zranitelné pozici. Pokud příměří nenastane – a soudě podle toho, že Trump zpřísňuje podmínky pro Írán, nikoli je zmírňuje, nenastane – dojde k prudkému obratu. Brent vyskočí na 120–130 dolarů během týdne a poté, pokud se potvrdí deficit zásob, na 150–160.
Druhý skrytý faktor: Největší světoví obchodníci s ropou (Vitol, Glencore, Trafigura) již tento scénář započítali a tiše navyšují fyzické zásoby v podzemních skladech a na plovoucích skladech (tankery používané jako plovoucí rezervoáry). Podle odhadů objem ropy, která je v plovoucím skladování v Asii a Evropě, vzrostl za poslední dva měsíce o 25–30 %. Tyto zásoby se objeví na trhu, až cena dosáhne 120–130 dolarů, což stanoví „strop“ a nedovolí jít výše. Ale do té doby zůstává trh „suchý“.
Třetí fakt, o kterém se mlčí: Čína a Indie tajně vedou jednání se Saúdskou Arábií a SAE o dlouhodobých kontraktech na dodávky ropy mimo Hormuzský průliv – prostřednictvím potrubí a přístavů na Rudém moři a Indickém oceánu. To potrvá 18–24 měsíců, ale již to začalo. Pokud budou tyto trasy rozvinuty, hegemonie Hormuzského průlivu jako „úzkého hrdla“ světové energetiky bude navždy podkopána.
Prognóza: Následujících 30 dní a 90 dní
30 dní:
Očekávám, že Brent zůstane v červnu v rozmezí 90–100 dolarů. Futures trh bude nadále obchodovat na nadějích, ale fyzické známky deficitu (pokles zásob, růst sazeb za přepravu) budou narůstat. Klíčový indikátor – Cushing, Oklahoma (místo dodání pro WTI). Pokud zásoby tam klesnou pod provozní minima (podle prognóz – do konce června), trh se otočí.
Sazby za přepravu VLCC zůstanou v rozmezí 200 000–250 000 dolarů denně, s ojedinělými výkyvy až na 350 000 při eskalaci.
90 dní:
Pokud do konce srpna nebude dosaženo příměří (a soudě podle rétoriky Trumpa a Íránu tomu tak je), fyzický deficit bude nemožné ignorovat. Zásoby SPR v USA dosáhnou kritických minim. IEA může oznámit nové kolo uvolnění rezerv – ale rezerv už téměř není. Cena Brentu prorazí úroveň 120 dolarů a zamíří k 150.
Pro světovou ekonomiku to znamená recesi v druhé polovině roku 2026. Evropa – již v ní. USA – na pokraji. Čína zpomalí na 3,5–4 % růstu. Jediní, kdo vyhrají, jsou ropné společnosti a exportující země s alternativními trasami dodávek.
Prognóza redakce
Aktivum: Ropa Brent (futures na září 2026).
Směr: Růst o 5–8 % v nejbližších 48–72 hodinách. Očekávám pohyb k 98–102 dolarům za barel.
Klíčové úrovně: aktuální podpora – 92,50 dolaru; rezistence – 96,80 dolaru. Proražení 96,80 otevře cestu k 102.
Stupeň jistoty: střední (60 %).
Hlavní riziko: neočekávané prohlášení o obnovení plnohodnotných jednání mezi USA a Íránem bez předběžných podmínek – to by srazilo cenu na 85–88 dolarů do 24 hodin, protože futures trh by okamžitě zohlednil normalizaci průlivu.
Názor redakce není investičním doporučením.
— Editorial Team
