Fed odkládá snižování sazeb kvůli zrychlení inflace způsobené drahou ropou, zatímco ECB se připravuje na zvýšení
Skok cen energií v důsledku války roztáčí inflaci na obou stranách Atlantiku. Trhy prakticky vyloučily možnost snížení sazby Fedu v roce 2026 a posunuly očekávání na pozdější termín, zatímco Evropská centrální banka naopak může přistoupit ke zvýšení sazby již v červnu, aby omezila růst cen.
Analytický článek: „Obrat o 180 stupňů“ – proč Fed a ECB jdou v jedné krizi opačnými směry
Když na začátku roku 2026 většina analytiků sestavovala prognózy na celý rok, panovala téměř jednomyslná shoda: jak americký Federální rezervní systém (Fed), tak Evropská centrální banka (ECB) zahájí cyklus snižování úrokových sazeb ve snaze podpořit slábnoucí ekonomiku po několika letech vysokých sazeb. Válka v Perském zálivu a blokáda Hormuzského průlivu tyto plány zhatily. Skok cen energií na 106 dolarů za barel a výše roztáčí inflaci na obou stranách Atlantiku, ale centrální banky reagují na stejný šok diametrálně odlišně. Trhy prakticky vyloučily možnost snížení sazby Fedu v roce 2026 a posunuly očekávání na rok 2027, zatímco ECB naopak může přistoupit ke zvýšení sazby již v červnu. Tato měnová asynchronie přináší světu měnové války, protichůdné toky kapitálu a ještě větší fragmentaci globální ekonomiky.
Podrobnosti události a časová osa
Před začátkem války v Perském zálivu v březnu 2026 trhy započítávaly tři snížení sazby Fedu v roce 2026 – každé o 25 bazických bodů, což by základní sazbu snížilo ze současných 5,25–5,50 % na 4,50–4,75 % do konce roku. ECB, která se nachází na vrcholu sazby 4,00 % (po zvýšeních v letech 2022–2025), měla zahájit plynulé snižování v druhé polovině roku.
Válka a blokáda průlivu tyto výpočty převrátily:
- Ropný šok, březen–duben 2026: Cena Brentu vylétá ze 75–80 dolarů na 106+ dolarů za barel. To se okamžitě projeví na spotřebitelských cenách. Inflace v USA, která v únoru zpomalila na 2,8 %, v březnu vyskočí na 3,9 % a podle předběžných údajů z dubna na 4,5–5,0 %. V eurozóně, kde je energetická náročnost ekonomiky vyšší (zejména v Německu a Itálii), inflace vylétá z 2,4 % na 4,2 % během jednoho měsíce.
- Prohlášení Fedu (duben): Na dubnovém zasedání FOMC (Federální výbor pro operace na volném trhu) zaujímá „jestřábí pauzu“. Formulace se mění z „vidíme pokrok v boji s inflací“ na „inflační rizika zůstávají zvýšená, budeme jednat podle okolností“. Trhy okamžitě přehodnocují očekávání: pravděpodobnost snížení na červnovém zasedání klesá ze 70 % na 5 %. Dalším „oknem příležitosti“ se stává listopad–prosinec, ale i to je nejisté.
- Signál od ECB (konec dubna): Prezidentka ECB Christine Lagarde v rozhovoru pro Financial Times připouští, že „pokud se inflační očekávání ukotví nad cílovou úrovní 2 %, Rada guvernérů zváží všechny nástroje, včetně dalšího zvýšení sazby“. To je první náznak „holubičího obratu“ (ve skutečnosti opačného obratu k jestřábí politice) od začátku roku. Analytici Barclays a Deutsche Bank vážně diskutují o červnovém zvýšení o 25 bazických bodů na 4,25 %.
Dopad a význam
Pro globální ekonomiku: Protichůdná měnová politika dvou největších centrálních bank světa je vzácná. Obvykle se pohybují v souladu s odstupem 3–6 měsíců. Nyní Fed zamrzá (ani nahoru, ani dolů) a ECB se připravuje na zvýšení. To znamená, že americký dolar bude vůči euru oslabovat (při ostatních stejných podmínkách), protože výnosy v eurech porostou a přitáhnou kapitál. Ve skutečnosti však dolar pravděpodobně posílí kvůli „útěku do kvality“ (USA jsou v krizi považovány za bezpečný přístav). Vznikne složitá a rozporuplná dynamika.
Pro finanční trhy: Akcie technologických společností (vysoce citlivé na sazby) byly zasaženy dvojitým úderem. V USA – sazby zůstávají vysoké, tlak na ocenění přetrvává. V Evropě – růst sazeb zasáhne i tak slabé evropské technologické giganty (ASML, SAP, Spotify). Akciové indexy vykazují zvýšenou volatilitu: S&P 500 se pohybuje mezi 4800 a 5200 body, Euro Stoxx 50 mezi 4200 a 4600.
Pro spotřebitele a podniky: Vysoké sazby v USA znamenají, že hypotéky (při sazbách 6,5–7,5 %) a úvěry na auta zůstávají pro střední třídu nedostupné. V Evropě nové zvýšení prohloubí recesi, zejména ve zpracovatelském průmyslu (Německo, Polsko, Česko). Evropské podniky, které již čelí drahé energii, získají navíc drahé úvěry – smrtící kombinace.
Reakce klíčových hráčů
- Fed USA: Uvnitř výboru narůstá rozkol. Skupina „holubic“ v čele s prezidentem chicagského Fedu Austanem Goolsbym tvrdí, že ropný šok je dočasný (nabídkový šok) a měl by být ignorován, jinak Fed zabije ekonomiku. „Jestřábi“ (prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari) trvají na tom, že sekundární efekty (růst mezd, inflační očekávání) již byly spuštěny a bez zvýšení sazeb se neobejdeme. Zatím se rovnováha přiklání k „pauze“ bez zvýšení, ale také bez snížení.
- ECB: Situace je složitější. Jižní Evropa (Itálie, Španělsko, Řecko) je ostře proti zvýšení – jejich dluhové zatížení je vysoké a vysoké sazby by vyvolaly krizi státních dluhopisů. Severní Evropa (Německo, Nizozemsko, Finsko) podporuje „jestřábí“ postoj, protože se obává nekontrolovatelné inflace. Lagarde jako obvykle hledá kompromis, ale čas tlačí: inflační očekávání v Německu již překročila 3 % na pět let dopředu.
- Trhy a investoři: Hedgeové fondy aktivně otevírají krátké pozice na dlouhodobé dluhopisy USA a Evropy (sazby porostou, ceny dluhopisů klesnou). Pár EUR/USD se obchoduje v širokém pásmu 1,05–1,10, pod tlakem silného eura (kvůli očekávání zvýšení ECB) i silného dolaru (jako bezpečného přístavu).
Prognóza a závěry
Stojíme před bezprecedentním měnovým experimentem. Dvě centrální banky se dívají na stejný šok a vidí různé hrozby.
Prognóza na 2.–3. čtvrtletí 2026:
- Fed ponechá sazbu na úrovni 5,25–5,50 % přinejmenším do září. O žádném snížení v roce 2026 nemůže být řeč. Pouze hluboká recese (růst nezaměstnanosti nad 5 %) by mohla Fed přimět ke změně názoru.
- ECB s pravděpodobností 60 % zvýší sazbu o 25 bazických bodů v červnu. Pokud inflace v eurozóně v květnu překročí 4,5 %, ke zvýšení dojde. To by z ECB učinilo jedinou velkou centrální banku ve vyspělém světě, která zvyšuje sazby uprostřed války a hospodářského poklesu – prakticky „měnová sebevražda“, ale z pohledu ECB „boj proti zakořenění inflace“.
- Trhy budou nadále bouřlivé. Výnos 10letých amerických státních dluhopisů vzroste na 4,8–5,0 %, německých bundů na 2,8–3,0 %.
Závěr: Politici se ocitli v pasti, ze které není čistého východiska. Pokud nebudou reagovat na ropný šok, inflace se vymkne kontrole. Pokud budou reagovat (zvyšovat sazby), zničí i tak křehkou ekonomiku. Fed zvolil pozici „počkej a uvidíš“, riskuje, že zareaguje pozdě, pokud se inflace ukáže jako trvalá. ECB se připravuje na zvýšení, riskuje vyvolání dvojité recese (pokles + vysoké sazby). Investorům nezbývá než se připravit na vysokou volatilitu a hledat útočiště v krátkodobých dluhopisech, zlatě a komoditních měnách (CAD, AUD). Éra levných peněz nejen skončila – éra vysokých sazeb se stává trvalou.
— Editorial Team
