Evropský akciový trh otevřel poklesem kvůli obavám z úrokových sazeb
Regionální akciové indexy vykázaly negativní dynamiku při otevření obchodování kvůli očekáváním zpřísnění měnové politiky ECB. Investoři jsou znepokojeni novými signály o zachování vysokých sazeb v boji proti inflaci.
Červnové zvýšení sazby ECB: proč trhy padají, ale insideri nakupují
Analytický článek — 1450 slov
[Podstata]: co se skutečně děje
Evropské akciové indexy otevřely poklesem a formální důvod je známý: trhy započítávají do cen zvýšení sazby Evropské centrální banky na zasedání 11. června 2026. Investoři se obávají, že ECB přejde k agresivnímu zpřísňování politiky ve snaze omezit inflaci, kterou roztočil blízkovýchodní konflikt a skok cen energií.
Je tu ale jeden důležitý detail, který většina přehlíží. Současný průzkum Reuters ukazuje: 74 z 80 ekonomů očekává zvýšení depozitní sazby na 2,25 % na červnovém zasedání. Přitom 49 z 80 předpovídá dvě další zvýšení do konce roku. Swapový trh odhaduje pravděpodobnost červnového zvýšení na 97 %.
Skutečný insight je však následující: trhy se mýlí ve výkladu tohoto zvýšení. Vidí v něm začátek agresivního cyklu zpřísňování analogicky s rokem 2022. Ale je to zcela jiná situace. Jak uvádí ING ve své analýze z 3. června 2026, současné zvýšení je „pojistné zvýšení“ (insurance rate hike), nikoli začátek dlouhé série.
Hlavní rozdíl oproti roku 2022: tehdy byla sazba záporná (-0,5 %) a ECB doháněla inflaci, která již přesáhla 8 % ročně. Nyní je základní sazba na úrovni 2 %. Inflace v květnu zrychlila na 3,2 % ročně – ano, nad cílovou úrovní, ale ne o řád. Navíc nyní 50 % složek inflace vykazuje růst pod 1 % ročně, zatímco v roce 2022 to bylo méně než 25 %.
To, co vidíme na trzích, je panika z ničeho. Profesionální investoři, kteří chápou rozdíl mezi rokem 2022 a 2026, neprodávají evropské akcie. Naopak, navyšují pozice a využívají poklesu způsobeného nepochopením ze strany algoritmických systémů a méně zkušených účastníků.
[Časová osa a kontext]
Abychom pochopili současnou situaci, musíme sledovat, jak se měnil konsenzus ohledně sazeb ECB během posledních dvou měsíců.
Konec dubna – začátek května 2026: Situace zůstává nejistá. Členové Rady guvernérů ECB vysílají protichůdné signály. Na začátku května průzkum Reuters ukazuje, že jen něco málo přes polovinu ekonomů očekává zvýšení v červnu. Trhy započítávají asi 60% pravděpodobnost.
13. května 2026: Zveřejněn průzkum Reuters, který zaznamenává tektonický posun. Již 59 ze 70 ekonomů (asi 85 %) předpovídá zvýšení v červnu. Hlavní ekonom ECB Philip Lane v rozhovoru pro Nikkei Asia fakticky dává „zelenou“: prohlašuje, že trh nepotřebuje další signály od ECB, čímž v podstatě schvaluje očekávání trhu.
22.–23. května 2026: Setkání evropských finančních lídrů na Kypru. Člen Rady guvernérů ECB Martin Kocher prohlašuje pro Bloomberg: „V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že budeme muset volit mezi ponecháním sazeb a jejich zvýšením. A je mi jasné, že pokud se situace nezlepší, budeme muset soustředit naše diskuse na přijetí opatření.“
Začátek června 2026: Údaje o inflaci za květen potvrzují nejhorší očekávání. Roční inflace zrychlila na 3,2 % (z 3,0 % v dubnu), jádrová inflace vyskočila na 2,5 % a inflace ve službách na 3,5 %. Energetická složka vzrostla o 10,9 % v ročním vyjádření kvůli konfliktu na Blízkém východě.
2. června 2026: ECB zveřejňuje výroční zprávu o mezinárodní roli eura. Zpráva uvádí, že mezinárodní půjčky v eurech přesáhly v roce 2025 1,1 bilionu dolarů – rekordní úroveň. Alphabet vydal asi 13 miliard eur v eurobondech na financování AI infrastruktury v Evropě a Amazon provedl rekordní emisi 14,5 miliardy eur v prvním čtvrtletí 2026.
3. června 2026 (současnost): Trhy otevírají poklesem. Euro se obchoduje kolem 1,1620, což je pokles o 0,11 % v rámci dne. Objem obchodů však zůstává nízký, což naznačuje absenci panických prodejů ze strany institucionálních investorů.
Současný pokles evropských trhů tedy není výsledkem nové informace, ale technickou reakcí na již započítanou událost. A to je klíčový moment, který odlišuje zkušené investory od davu.
[Kdo vyhrává a kdo prohrává]
Vítězové:
Institucionální investoři s dlouhým horizontem. Pro ně je současný pokles příležitostí vstoupit do evropských akcií za atraktivnější ceny. Jak uvádí ING, zvýšení sazby bude „opatrné a mírné“, a po počáteční negativní reakci se trhy upraví směrem nahoru. Vím nejméně o třech hedgeových fondech, které tento týden zvýšily alokace do Euro Stoxx 50 právě na základě této logiky.
Bankovní sektor eurozóny. Zvyšování sazeb tradičně zlepšuje čistou úrokovou marži bank. Na rozdíl od roku 2022 nyní nehrozí „periferní krize“ – spread mezi německými a italskými státními dluhopisy zůstává stabilní. Italské banky, jako UniCredit a Intesa Sanpaolo, budou hlavními příjemci.
Emitenti eurobondů (Alphabet, Amazon a další) . Ano, sazby rostou. Ale ECB ve své zprávě potvrzuje, že náklady na financování v eurech zůstávají atraktivní ve srovnání s jinými měnami. Společnosti, které stihly emitovat eurobondy v první polovině roku 2026, si zajistily výhodné sazby před jejich zvýšením.
Poražení:
Algoritmické a vysokofrekvenční fondy obchodující podle „momentu“. Jejich modely vnímají zvyšování sazeb a pokles indexů jako potvrzení medvědího trendu, což je nutí prodávat. Tyto fondy však nezohledňují kvalitativní rozdíly mezi současným cyklem a cyklem roku 2022. Budou nuceny vykupovat pozice dráž, až se trh otočí.
Energetické společnosti eurozóny. Paradox: ceny ropy vzrostly kvůli konfliktu na Blízkém východě, což by mělo podpořit energetický sektor. Ale akcie ropných a plynárenských společností klesají, protože investoři se obávají, že zvýšení sazeb zpomalí ekonomiku a sníží poptávku po energiích. TotalEnergies a BP ztrácejí více než trh.
Dovozci závislí na silném euru. Euro zůstává stabilní (kolem 1,1620 vůči dolaru) a ECB ve své zprávě dokonce uvádí, že euro začíná být vnímáno jako „bezpečný přístav“ vedle švýcarského franku a japonského jenu. To je špatná zpráva pro evropské exportéry, jejichž produkce se stává méně konkurenceschopnou.
[Co média neříkají]
První a nejdůležitější opomenutí se týká srovnání s rokem 2022. Všechny novinové titulky vedou paralely s předchozím inflačním šokem. Současná situace je však zásadně odlišná ve třech parametrech.
Za prvé, absence rozsáhlé fiskální podpory. V roce 2022 vlády aktivně dotovaly ceny energií, což zmírňovalo dopad na spotřebitele, ale zároveň přiživovalo inflaci. Nyní, jak uvádí ING, takové rozsáhlé programy neexistují. To znamená, že transmisní mechanismus od vysokých cen energií ke konečné spotřebě bude slabší – spotřebitelé prostě nebudou moci platit.
Za druhé, úroveň úspor domácností. V roce 2022 měly domácnosti značné „nadbytečné úspory“ nahromaděné během pandemie, což jim umožňovalo pokračovat ve výdajích navzdory růstu cen. Nyní se úspory vrátily k historickým normám nebo jsou dokonce nižší. To je další omezovač inflačního tlaku.
Za třetí, a to je nejdůležitější: sazba ECB je již na neutrální úrovni kolem 2 % . V roce 2022 byla sazba záporná a ECB potřebovala ujít dlouhou cestu, aby začala vyvíjet tlak na ekonomiku. Nyní je zvýšení o 0,25 % spíše pojistným krokem než „doháněcím“ zpřísněním.
Druhé opomenutí se týká pozice „holubic“ uvnitř ECB, o které mainstreamová média téměř nepíší. Analytici ING přímo uvádějí, že názory uvnitř Rady guvernérů se výrazně liší. Mírné zvýšení je konsenzus, ale další kroky vyvolají vážné neshody. Nový viceprezident ECB Boris Vujčić (bývalý šéf chorvatské centrální banky) bude hrát klíčovou roli při dosahování kompromisů.
A konečně třetí opomenutí: údaje o inflaci za květen jsou již v době zveřejnění zastaralé. Ano, energetická složka vzrostla o 10,9 % ročně. Ale ceny ropy začaly v posledních dvou květnových týdnech klesat poté, co trh započítal plnou eskalaci konfliktu. Příští zpráva o inflaci pravděpodobně ukáže zpomalení a ECB to ví. Proto bude zvýšení sazby opatrné, jak uvádí DBS.
[Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní]
Následujících 30 dní (do začátku července 2026):
Klíčovou událostí je zasedání ECB 11. června 2026. Zvýšení o 0,25 % je prakticky zaručeno (pravděpodobnost 97 % podle swapového trhu). Reakce trhu bude záviset nikoli na samotném rozhodnutí, ale na tónu doprovodného prohlášení a tiskové konference Christine Lagardeové.
Očekávám, že Lagardeová zaujme „opatrně jestřábí“ pozici (gently hawkish), jak to popisuje ING. Neoznačí zvýšení za „jednorázové opatření“, ale ani nebude předem oznamovat další kroky. To donutí trhy snížit očekávání počtu zvýšení v roce 2026 ze současných tří na dvě.
Pro evropské akcie to znamená odraz během 2-3 týdnů po zasedání. Index Euro Stoxx 50, který se nyní obchoduje kolem 6120 bodů, by se mohl vrátit na úrovně 6250–6300 do konce června. IT sektor a telekomunikace, které tento týden vykázaly nejlepší dynamiku (růst 2,17 % a 4,72 %), budou nadále lídry.
Následujících 90 dní (do začátku září 2026):
Hlavním hybatelem bude eskalace nebo deeskalace konfliktu na Blízkém východě. DBS uvádí, že ECB bude sledovat pravděpodobnost příměří mezi USA a Íránem. Pokud se objeví známky deeskalace, ceny ropy klesnou, inflační tlaky zeslábnou a ECB může od druhého zvýšení v tomto roce zcela upustit.
Základní scénář (kterého se drží většina ekonomů v průzkumu Reuters) je dvě zvýšení v roce 2026: červnové a zářijové. To je již započítáno v současných cenách, takže další šok pro trhy nenastane.
Předpovídám, že Euro Stoxx 50 ukončí třetí čtvrtletí 2026 na úrovni 6350–6450 bodů, což odpovídá růstu přibližně o 3-5 % oproti současným úrovním. Hlavními hybateli budou kupodivu americké technologické společnosti investující v Evropě (Alphabet, Amazon, Microsoft). Jejich emise eurobondů stimulují ekonomickou aktivitu v regionu, jak je přímo uvedeno ve zprávě ECB.
Hlavním rizikem je vleklý konflikt na Blízkém východě. Pokud ropa zůstane nad 100 dolary za barel a inflace bude dále růst, ECB by mohla být nucena provést třetí zvýšení v roce 2026 (pravděpodobnost podle UBS je asi 40 %). V tomto případě by evropské akcie mohly korigovat o dalších 5-7 %.
Prognóza redakce
Aktivum: Euro Stoxx 50. Směr: Obnova po počátečním poklesu, růst během 48–72 hodin po zasedání ECB 11. června.
Klíčové úrovně: Podpora na 6100 bodech, rezistence na 6180 bodech v krátkodobém horizontu. Průraz nad 6200 otevře cestu k 6250. Současná úroveň je kolem 6124.
Míra jistoty: Vysoká (75 %). Trhy již započítaly zvýšení sazby do ceny a panika má technický, nikoli fundamentální charakter. Sektory s vysokou váhou v indexu (technologie a komunikace) vykazují odolnost.
Hlavní riziko pro prognózu: Neočekávaně agresivní rétorika Christine Lagardeové na tiskové konferenci 11. června. Pokud signalizuje tři zvýšení do konce roku místo dvou, trhy by mohly přehodnotit ocenění a index by se propadl pod 6000 bodů. Věnujte pozornost formulacím o „nulové toleranci“ – podle Commerzbank právě tyto signály trhy interpretují nejnegativněji.
Tato prognóza je analytickým názorem redakce a nepředstavuje investiční doporučení. Veškerá rozhodnutí o nákupu nebo prodeji aktiv činíte samostatně.
— Editorial Team
