Proč Rusko nemůže utratit zabavenou kryptoměnu — a co to znamená pro státní rozpočet
Rusko oficiálně uznalo kryptoměny za majetek, ale dodnes nedokáže zabrané bitcoiny ani jiné digitální aktiva proměnit v reálné peníze určené do státního rozpočtu. Je to jako by policie objevila truhlu se zlatými mincemi, ale neměla klíč od banky, aby je mohla směnit.
Na kulatém stole ve Federální radě vrchní prokurátorka Generální prokuratury Madina Dolgiyeva potvrdila: navzdory únorovému zákonu stát prostě nemá mechanismus, jak konfiskovanou kryptoměnu prodat a převést výtěžek v rublech do státní pokladny. První rozhodnutí o konfiskaci takového aktiva padlo již v roce 2021 — a dodnes nebylo vykonáno.
Proč nelze kryptoměnu jednoduše prodat?
Problém není v tom, že by stát nechtěl kryptoměnu prodávat. Jde o to, že podle zákona se tím musí zabývat Federální služba soudních exekutorů (FSSP). Ta ale nemá technické nástroje ani právní pravomoci k bezpečnému skladování, převodu či prodeji digitálních aktiv.
Představte si FSSP jako sklad na zabavené věci: automobily, obrazy, šperky. A teď si představte, že na tento sklad přivezli digitální peněženku s bitcoinem. Zaměstnanci nemají heslo, nechápou, jak ji otevřít, a nemají povolení předat ji někomu, kdo to umí. Zákon zakazuje prostě „předat“ takový aktiv jinému úřadu bez jasné procedury.
Kolik peněz "uvízlo"?
Přesné sumy nejsou zveřejněny, ale Dolgiyeva upozornila: hodnota zabavené kryptoměny od roku 2021 výrazně vzrostla. Tehdy jeden bitcoin stál asi 30–50 tisíc dolarů, dnes je to více než 70–80 tisíc dolarů. To znamená, že stát formálně vlastní aktiva, která by mohla přinést miliardy rublů příjmů… kdyby je bylo možné realizovat.
Zde jsou známé fakta:
- První soudní rozhodnutí o konfiskaci kryptoměny — rok 2021.
- Od té doby takových rozhodnutí přibylo.
- Žádné z nich nebylo vykonáno kvůli absenci mechanismu prodeje.
- Kryptoměna se stále častěji používá v kriminálních schémách — a už to není jen bitcoin, ale i další aktiva.
Co brání vytvoření takového mechanismu?
Legislativa postupuje pomalu. Přestože byl v únoru 2026 přijat zákon, který přirovnává digitální měnu k majetku a umožňuje její zadržení, nezahrnoval krok "realizace". Stát může tedy kryptoměnu zabavit, ale nemůže ji prodat.
K tomu jsou nutné dodatečné úpravy: stanovit, kdo bude spravovat soukromé klíče, přes jaké platformy bude prodej probíhat a jak minimalizovat rizika úniku dat či ztráty prostředků. Bez toho zůstává FSSP "skladem bez zámku".
Co je důležité
- Kryptoměna je uznána za majetek, ale stát ji nemůže prodat kvůli mezerám v zákoně.
- První rozhodnutí o konfiskaci pochází z roku 2021, ale dodnes není vykonáno.
- FSSP nemá nástroje pro práci s digitálními aktivy.
- Hodnota aktiv vzrostla, a rozpočet přichází o potenciální příjem.
- Kryptoměna se stala součástí kriminální ekonomiky, ale regulace za ní značně zaostává.
Co to znamená pro běžné lidi?
Pokud stát nemůže využít zabavených aktiv, přichází o příjmy, které by mohly sloužit sociálním programům, stavbě silnic či zdravotnictví. Navíc absence jasných pravidel vytváří právní nejistotu: dokonce i dobře mínění vlastníci kryptoměn mohou čelit rizikům, pokud se jejich aktiva ocitnou v centru vyšetřování. Nakonec to ukazuje, že Rusko zatím není schopno efektivně spravovat digitální aktiva — ani v trestním, ani v ekonomickém smyslu.
— Editorial Team
