Centrální banky Evropy a Británie mohou přejít ke zvyšování sazeb kvůli energetickému šoku
BNP Paribas předpovídá dvě zvýšení sazby ECB v roce 2026 (poprvé v červnu) na 2,5 % kvůli růstu inflace nad 3 %. Podobně Bank of England pravděpodobně zvýší sazbu o 50 b. b. v důsledku zrychlení inflace na 3,4 %.
Obrácený chod: Proč červnové zvýšení sazeb ECB a Bank of England není boj s inflací, ale záchrana měn
[Podstata]: co se skutečně děje
Oficiální verze, kterou vidíte v titulcích Reuters a Bloomberg, zní logicky: inflace v eurozóně zrychlila na 3,0–3,3 %, v Británii na 3,4 %, proto ECB a Bank of England musí zvyšovat sazby. BNP Paribas předpovídá dvě zvýšení po 25 bazických bodech v eurozóně (první v červnu) a celkem 50 b. b. v Británii. Zdá se, že jde o klasickou monetární odpověď na přehřátí ekonomiky.
Ale to je klamný dojem. Skutečný důvod nadcházejících zvýšení není „přehřátí“, ale „ochlazení důvěry“ v evropské měny. Energetický šok po válce v Perském zálivu zasáhl Evropu silněji než USA. Zatímco Federální rezervní systém (Fed) si může dovolit vyčkávat (základní scénář – ponechání sazby), protože americký HDP roste o 2,4 %, Evropa balancuje na hraně stagflace: růst jen 1,0 % při inflaci nad 3 %.
Právě zde je skrytý klíčový nuanc, který většina analytiků ignoruje. ECB a Bank of England nebojují ani tak s inflací, jako spíše chrání své měny před pádem. Pokles eura nebo libry vůči dolaru by učinil dovoz energetických surovin (denominovaných v USD) ještě dražším, čímž by vznikl sekundární inflační vír. Zvýšení sazby je preventivní opatření k zastavení odlivu kapitálu do amerických aktiv.
Ptáte se: ale BNP Paribas přece předpovídá posílení EUR/USD na 1,21? Ano, právě proto je zvýšení sazeb nástrojem k dosažení tohoto cíle. Spread mezi evropskými a americkými sazbami se zužuje, což činí euro atraktivnějším. Není to čistá monetární politika – je to měnová válka maskovaná jako boj s cenami.
Chronologie a kontext
Klíčová událost, která vše změnila, nastala 30. dubna 2026. Na dubnových zasedáních ECB a Bank of England jednomyslně (nebo téměř jednomyslně) ponechaly sazby. Ale už tehdy bylo jasné: je to „aktivní vyčkávání“ (active hold). Christine Lagardeová přímo prohlásila, že rozhodnutí o zvýšení bude přijato v červnu, „pokud nedojde k prudké změně podmínek“. A Andrew Bailey z Bank of England přiznal, že trhy „se nemýlí“ ve svých odhadech.
Proč právě teď, 2. června 2026, mluvíme o nevyhnutelnosti? Protože od té doby se geopolitická situace jen zhoršila. Cena ropy se tento týden přiblížila k 130 dolarům za barel. Únorová válka v Perském zálivu uzavřela Hormuzský průliv, a přestože „stínové“ lodě nadále plují, každá třetí bárka s LNG uvízla v frontách.
BNP Paribas, jejíž prognózu analyzujeme, jasně stanovuje příčinnou souvislost: „Energetický šok má stagflační povahu.“ Všimněte si: BNP Paribas revidovala prognózy směrem dolů (z 1,6 % na 1,0 % růstu HDP v roce 2026 pro eurozónu) právě kvůli konfliktu. Není to jen prognóza – je to přiznání, že předchozí odhady se zhroutily.
Zápletka spočívá v tom, že trhy započítaly do ceny ne dvě, ale tři zvýšení sazby Bank of England (podle údajů Moneycontrol). ING to však nazývá „přílišným optimismem“ a předpovídá pouze jedno „jednorázové“ zvýšení v červnu. Rozdíl mezi očekáváním trhu a analytiky ING činí přibližně 50 b. b. – to jsou peníze, které lze vydělat (nebo ztratit) na volatilitě.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Na první pohled je zvýšení sazeb úderem pro dlužníky, hypoteční dlužníky a akciový trh. V eurozóně vzroste depozitní sazba na 2,5 %. V Británii – ze současných 3,75 % na 4,25 % (alespoň). Drahé úvěry zpomalí investice, zejména ve stavebnictví a spotřebitelském úvěrování. Evropské společnosti s vysokým zadlužením (automobilový průmysl, maloobchod) se dostanou pod tlak.
Ale tato mince má i druhou stranu. Vyhrávají banky – jejich čistá úroková marže (rozdíl mezi sazbou z úvěrů a vkladů) se rozšiřuje. Pokud držíte peníze v evropských nebo britských bankách, začnete získávat reálný (byť malý) výnos. Vyhrávají penzijní fondy, které investují do dluhopisů. Výnos 10letých britských „giltů“ (státních dluhopisů) zůstane v roce 2026 vysoký, než klesne na 4,30 % v roce 2027.
Hlavní poražený je paradoxně Fed. Zatímco ECB a Bank of England zpřísňují politiku, Fed strnul v nerozhodnosti. Základní prognóza BNP Paribas – ponechání sazby Fedu beze změny. Pokud ale dolar začne slábnout v důsledku posílení eura a libry (a EUR/USD směřuje k 1,21), roztočí to inflaci v USA prostřednictvím dražšího dovozu. Fed se ocitne v pasti: nízká sazba nechrání dolar, vysoká zabíjí akciový trh.
Další skrytý vítěz – Čína. Evropská krize snižuje poptávku po čínském exportu, ale slábnoucí dolar (vůči euru) pomáhá Pekingu udržovat kurz jüanu stabilní bez rozsáhlých intervencí. Čínské zboží je pro Evropany levnější, pokud se počítá v eurech, což částečně kompenzuje pokles poptávky.
Co média neříkají
Nejdůležitější ne zřejmý insight: ECB a Bank of England zvyšují sazby v situaci, kdy se ekonomika již zpomaluje na 0,1 % za čtvrtletí (jako v Británii). Klasická ekonomie učí, že zvyšovat sazby v recesi nelze – je to sebevražda. Říká se tomu „chyba z roku 1937“ (když Fed předčasně zvýšil sazby a prodloužil Velkou depresi). Proč tedy centrální banky do toho jdou?
Protože dnešní inflace je importovaná (kvůli cenám ropy), nikoli vnitřní (kvůli růstu mezd). Zvýšení sazby NEzastaví růst cen energií. Ale zabrání panice na měnovém trhu. Skrytým cílem je stabilizovat očekávání (inflation expectations), nikoli skutečnou inflaci.
Druhý insight: BNP Paribas předpovídá růst díky „investicím do obrany, AI a elektrifikace“. To je eufemismus. Když francouzská banka píše „obranné investice“, myslí tím, že Evropa bude tisknout eura a utrácet je za zbraně (aby nahradila americký deštník). Německý balíček 100 miliard eur na přezbrojení – to je stejný „deficit rozpočtu“, který roztáčí inflaci. V podstatě si Evropa vybírá: nemůžeme zastavit válku, ale můžeme ji financovat prostřednictvím inflace.
A konečně srovnejte čísla. Inflace v eurozóně v roce 2026 – 3,0 %. Ale ECB zvyšuje sazbu na 2,5 %. Reálná úroková sazba (sazba minus inflace) zůstává záporná (-0,5 %). V Británii: sazba 4,25 %, inflace 3,4 % – reálná sazba kladná (+0,85 %). Proto se bude libra v krátkodobém horizontu cítit jistěji než euro, a proto BNP Paribas předpovídá GBP/USD na úrovni 1,35.
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
Následujících 30 dní (do 2. července 2026):
- června (nebo příští týden) – zveřejnění indexu spotřebitelských cen eurozóny za květen, který potvrdí zrychlení inflace. 18. června – zasedání Bank of England. 25. června – zasedání ECB. Na obou zasedáních budou oznámena zvýšení: Bank of England o 25 b. b., ECB o 25 b. b.
Trhy tuto událost předem zohlední (buy the rumour, sell the fact). Euro a libra posílí o 1–2 % během 48 hodin před zasedáními, poté dojde ke korekci. Klíčový indikátor – komentáře Lagardeové a Baileyho. Pokud naznačí druhé zvýšení v roce 2026 (jak předpovídá BNP Paribas), pár EUR/USD může vyskočit na 1,19. Pokud Bank of England, jak se domnívá ING, provede „jedno a hotovo“, libra se stáhne k 1,32.
Následujících 90 dní (do konce srpna):
Do konce léta si trh uvědomí, že ekonomika vysoké sazby nevydrží. Pokles čtvrtletního tempa růstu Británie na +0,1 % bude zřejmý. Úvěrové stlačení se začne projevovat v bankrotech. Očekávání druhého zvýšení ECB (plánovaného na podzim) začnou slábnout.
Klíčové riziko – scénář, který Bank of England považuje za „nejhorší“: ropa za 130 dolarů a výše, inflace vrcholí na 6,2 %. Pokud k tomu dojde, centrální banky budou nuceny zvyšovat sazby prudčeji, čímž ekonomiku uvrhnou do hluboké recese. Pak neuvidíme „měkké přistání“, ale tvrdý pád s poklesem akciových indexů o 15–20 % a růstem nezaměstnanosti.
Prognóza redakce
Aktivum: EUR/USD
Směr: Růst v nejbližších 48 hodinách před zasedáním ECB (očekávání zvýšení sazby), poté možná fixace zisku.
Klíčové úrovně: Rezistence – 1,0950, podpora – 1,0780. Průraz 1,0950 otevře cestu k 1,1050.
Stupeň jistoty: Střední (65 %).
Hlavní riziko: Náhlé příměří na Blízkém východě a pokles cen ropy o 10–15 dolarů za barel. To sníží inflační očekávání a ECB by mohla od červnového zvýšení upustit, čímž by euro propadlo k 1,0650 během 24 hodin.
— Editorial Team
