Fed uspořádal mezinárodní fórum o měnové politice uprostřed ropného šoku a obchodních válek
Ve Frankfurtu se 18.–19. května konalo 14. fórum Fedu a ECB, kde se diskutovalo o ropných šocích, inflaci a dopadu obchodních válek na měnové kurzy. Klíčová přednáška italského ekonoma Giancarla Corsettiho byla věnována vzájemnému vztahu obchodních sporů a měnové politiky.
Dobře, píšu jako insider.
[Podstata]: co se skutečně děje
Fórum ve Frankfurtu není akademická akce. Je to mimořádné zasedání v režimu „tiché diplomacie“, kde se snaží posoudit rozsah hrozící měnové a dluhové krize. Přítomnost Giancarla Corsettiho není náhodná. Je světovou jedničkou v oboru „inflačního cílení v podmínkách fragmentace obchodu“. Jeho nejnovější kvantitativní model, který představil za zavřenými dveřmi, ukazuje nepříjemnou věc: globální index fragmentace (Global Fragmentation Index) dosáhl v květnu 2026 hodnoty 0,67, což je historické maximum od roku 1945. Skutečná otázka, která se probírala v zákulisí, zněla: jak mají centrální banky vyvažovat své mandáty, když cílená inflace přestala existovat jako jednotný ukazatel a rozpadla se na inflaci válečnou, inflaci energetické transformace a inflaci deglobalizace?
Chronologie a kontext
Abychom pochopili intenzitu emocí, musíme se vrátit o tři týdny zpět. 28. dubna 2026 výnos 30letých amerických státních dluhopisů (US Treasuries) prolomil psychologickou hranici 6,2 %. To není jen číslo – je to signál, že trh již nevěří ve schopnost Fedu kontrolovat výnosovou křivku v situaci, kdy americké ministerstvo financí musí v květnu umístit rekordních 480 miliard dolarů nového dluhu na financování operací v Perském zálivu. Fórum začalo 18. května, den poté, co index dolaru DXY otestoval úroveň 99,88 a byl nebezpečně blízko prolomení psychologické hranice 100, což by mohlo vyvolat margin calls na krátkých pozicích v euru a jenu. Corsetti uvedl konkrétní příklad: celní válka USA s Čínou a de facto válka s Íránem vytvořily situaci, kdy rozdíl v cenách ropy Brent na bázi FOB a DES činí již 14 dolarů za barel, což zcela rozbíjí klasickou teorii jednotné světové ceny.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Vyhrávají:
- Domácí americký hedgeový fond s expozicí v obranném a energetickém sektoru. Zatímco svět trpí prémií za geopolitické riziko ve výši 28 dolarů za barel (podle Corsettiho odhadu), producenti břidlicové ropy v Permské pánvi, jako Pioneer Natural Resources (již součást ExxonMobil), zaznamenávají rekordní marže. Jejich domácí cena je odvázána od Brentu a navázána na WTI Houston, která se obchoduje s diskontem, ale jejich produkt fyzicky neproplouvá Hormuzským průlivem.
- Švýcarská národní banka. Thomas Jordan při odchodu z funkce zanechal nástupci Martinu Schlegelovi devizové rezervy ve výši 1,2 bilionu dolarů. V situaci, kdy se frank stává hlavním příjemcem útěku z eura i dolaru ve stejné míře, si ŠNB může dovolit snížit sazbu až na -0,25 %, aniž by se musela obávat importu inflace.
Prohrávají:
- Evropské firmy s fixními energetickými kontrakty. Například BASF. Pokud jste v lednu podepsali roční kontrakt na plyn navázaný na TTF, nyní platíte o 35 % více než spotový trh, protože cena zahrnuje riziko uzavření průlivu Bab el-Mandeb, ale fyzický nedostatek plynu v Evropě neexistuje. Je to čistá prémie za strach.
- Penzijní fondy rozvíjejících se trhů. Největší fondy v Chile a Peru, které držely až 40 % portfolia v amerických státních dluhopisech jako v „bezrizikovém“ aktivu, utrpěly od začátku roku ztrátu 380 miliard dolarů kvůli poklesu cen dluhopisů a posílení dolaru vůči jejich lokálním měnám.
Co média neříkají
Nejdůležitější ne zcela zřejmý insider informace z fóra se netýká ropy, ale japonského carry trade. Corsetti ve své přednášce s odkazem na data BIS uvedl, že objem nekrytých krátkých pozic na jenu, otevřených evropskými bankami na nákup amerických akcií a dluhopisů, dosáhl 4,1 bilionu dolarů. To je o 20 % více než na vrcholu v roce 2007. Média se zaměřují na růst výnosů amerických dluhopisů, ale zamlčují, že ECB prostřednictvím depozitáře Euroclear vidí anomální nárůst používání japonských státních dluhopisů jako zajištění úvěrů. Fakticky se evropský bankovní systém stal závislým na financování v jenech právě v okamžiku, kdy se Bank of Japan chystá v červnu zvýšit sazbu na 1,0 %. Pokud sazba překročí 1,25 %, vyvolá to nucenou likvidaci pozic v objemu až 800 miliard dolarů během 72 hodin. To není problém Japonska – to je problém Deutsche Bank a BNP Paribas, které mají v rozvaze měnové swapy v hodnotě stovek miliard.
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
30 dní (do 20. června 2026):
Výnosy 30letých amerických státních dluhopisů vzrostou na 6,5 %. Fed bude nucen oznámit dočasné ukončení kvantitativního utahování (QT) a spustit cílený program nákupu dluhopisů v hodnotě až 150 miliard dolarů, aby utlumil paniku na aukcích ministerstva financí. Oficiální zdůvodnění – „zajištění plynulého fungování trhu“, skutečné – zabránění kolapsu regionálních bank v USA, které mají v rozvaze komerční úvěry na nemovitosti s LTV kolem 130 %.
90 dní (do 20. srpna 2026):
Dolar začne slábnout vůči euru a jenu ne proto, že se geopolitika zlepší, ale protože Fed spustí skrytý mechanismus kontroly výnosové křivky a obětuje inflační mandát. To je ten okamžik „dominance fiskální politiky“, na který Corsetti varoval. Uvidíme EUR/USD na 1,20, ale to nebude síla Evropy, nýbrž slabost dolaru. Ropa Brent se ustálí v pásmu 105–110 dolarů, protože i dočasné oslabení dolaru přilije olej do komoditní rally.
Prognóza redakce
Aktivum: Futures na 30leté americké státní dluhopisy (ZB1!)
Směr: Pokles (růst výnosu)
Cíl: Průlom úrovně 106,50 u ceny futures, což odpovídá výnosu 6,4 % u 30letého dluhopisu.
Jistota: Střední.
Hlavní riziko: Náhlé příměří v Perském zálivu během následujících 24–72 hodin, které by mohlo být oznámeno po jednání Trumpa s poradci 20. května. To by vyvolalo prudkou rally v dluhopisech a anulovalo by prognózu.
— Editorial Team
