Většina ekonomů vyloučila snížení sazby Fedu v roce 2026 kvůli inflačním rizikům z války
Průzkum Reuters ukázal radikální změnu nálad: méně než 50 % analytiků nyní očekává snížení sazby do prosince oproti 66 % před měsícem. Zhruba polovina respondentů předpovídá zachování sazby a někteří připouštějí její zvýšení kvůli válce.
Následuje analytický rozbor v stylu nezávislého finančního analytika – se zaměřením na ne zcela zřejmé důsledky a skrytou dynamiku, kterou média přehlížejí.
Průzkum Reuters, kterého si nikdo nevšiml: proč se trhy mýlí a Fed je již v pasti
Průzkum Reuters z 19. května 2026 ukázal radikální obrat nálad. Méně než 50 % ekonomů nyní očekává snížení sazby Fedu do konce roku – oproti 66 % před měsícem. Zhruba polovina předpovídá zachování sazby a někteří připouštějí její zvýšení. Na první pohled – rutinní zpřísnění prognóz kvůli válce. Na druhý – tichý kolaps tržního konsenzu, který změní vše: od hypotečních sazeb v Ohiu po výnosy dluhopisů v Tokiu.
Skutečný příběh ale není v číslech průzkumu. Skutečný příběh je v tom, že trhy stále nepochopily: Fed se dostal do bezvýchodné situace. Nemá dobré možnosti. Jen špatné a velmi špatné.
[Podstata]: co se skutečně děje
Oficiální údaje a prognózy vypadají takto: klíčová sazba se od prosince 2025 pohybuje v rozmezí 3,50 %–3,75 %. Inflace v květnu 2026 dosáhla 3,8 % – maxima od roku 2023. Válka v Íránu, která začala 28. února, tlačí ceny energií vzhůru. Futures trhy nyní úzce započítávají zvýšení sazby o 25 bazických bodů do konce ledna 2027 a výnos 10letých státních dluhopisů vyskočil nad 4,6 % – roční maximum.
Oficiální údaje ale neukazují to hlavní.
Co se skutečně děje? Fed se ocitl mezi kladivem a kovadlinou. Na jedné straně válka vytváří trvalý inflační tlak. Členka Rady guvernérů Fedu Michelle Bowmanová 29. května 2026 přímo prohlásila: „Čím déle válka v Íránu trvá, tím vyšší jsou rizika pro inflaci,“ a že vleklý energetický šok bude mít zvyšující tlak na inflaci později v tomto roce. Na druhé straně – zvýšit sazbu by znamenalo dorazit ekonomiku, která již vykazuje známky ochlazování trhu práce.
Zápis z dubnového zasedání FOMC, zveřejněný 20. května, ukázal, že „naprostá většina“ členů výboru zaznamenala zvýšené riziko, že se inflace vrátí k cílové úrovni 2 % později, než se předpokládalo. Většina přitom považovala za pravděpodobné, že „určité zpřísnění měnové politiky bude vhodné“, pokud inflace zůstane trvale nad cílovou hodnotou.
Je zde ale klíčový detail, který téměř všichni přehlížejí: toto prohlášení bylo učiněno za odcházejícího předsedy Jeroma Powella. Příští zasedání FOMC 16.–17. června 2026 povede Kevin Warsh.
A právě zde začíná to nejzajímavější.
Chronologie a kontext
Obnovme obraz, který mainstreamová média skládají z roztříštěných střípků.
Prosinec 2025 – Fed naposledy snižuje sazbu o 25 bazických bodů na rozmezí 3,50 %–3,75 %. Trhy očekávají pokračování cyklu uvolňování v roce 2026.
28. února 2026 – USA a Izrael provádějí první údery na Írán. Ceny ropy vylétají o 40 %.
18. března 2026 – Jerome Powell vede poslední tiskovou konferenci jako předseda Fedu. Varuje: íránský konflikt vytvořil „nový inflační tlak“ a přiměl členy FOMC „přehodnotit možnost dalšího snižování krátkodobých sazeb“.
Duben 2026 – FOMC ponechává sazbu beze změny. Jeden z dvanácti členů rady – Stephen Miran – hlasuje pro snížení o 25 bazických bodů.
29. dubna 2026 – FOMC zveřejňuje prohlášení s formulací, která naznačuje, že dalším krokem by mohlo být snížení sazby.
Květen 2026 – Příval jestřábích signálů. 19. května průzkum Reuters ukazuje radikální obrat: méně než 50 % očekává snížení sazby v roce 2026. 20. května jsou zveřejněny zápisy z dubnového zasedání s varováními ohledně inflace. 29. května Michelle Bowmanová vystupuje na Islandu a prohlašuje, že vleklý energetický šok by ji mohl přimět přehodnotit přístup k bilanci rizik.
Konec května 2026 – Květnová data o inflaci ukazují 3,8 % – nejvyšší úroveň od roku 2023. Futures trh začíná započítávat zvýšení sazby.
Klíčový moment, který všichni přehlížejí: to vše se děje v období předávání moci ve Fedu. Warsh formálně ještě nenastoupil do funkce (ačkoli již byl jmenován) a trhy se již snaží uhodnout jeho politiku.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Kdo vyhrává:
Za prvé – americký dolar, ale ne tak, jak se zdá. Commerzbank vysvětluje: dolar tradičně vyhrává v obdobích růstu inflace, protože Fed má pověst aktivní centrální banky, která reaguje včas a agresivně. Analytici Commerzbank však varují: „Nespoléhala bych se výhradně na rychlost reakce... ziskovost měny nezávisí na nominální úrokové sazbě, ale na reálné.“ Inflace v USA může být vyšší než v jiných zemích, což neutralizuje výhodu dolaru.
Za druhé – krátkodobí obchodníci s volatilitou. Spread mezi očekáváními trhu (zvýšení sazby) a signály Fedu („zatím držíme“) vytváří ideální prostředí pro sázky na růst volatility. Opce na státní dluhopisy jsou nyní nejvíce podhodnoceným aktivem.
Kdo prohrává:
Za prvé – držitelé dlouhých dluhopisů. Výnos 10letých Treasuries již překročil 4,6 %. Pokud Fed signalizuje zvýšení sazby – a Bowmanová 29. května fakticky nechala tato dveře otevřená – dlouhé dluhopisy klesnou o dalších 5–8 %.
Za druhé – akcie technologických společností s vysokým zadlužením. Těžily z očekávání snižování sazeb v roce 2026. Nyní tato očekávání zemřela. Tesla, Amazon a další „dolarové“ příběhy budou přeceněny směrem dolů.
Za třetí – trhy emerging markets, které počítaly s uvolněním Fedu v druhé polovině roku 2026. Pokud sazba zůstane vysoká a dolar silný, dluh v dolarech se stane neúnosným. Indie, Brazílie, Jihoafrická republika – pod útokem.
Co média zamlčují
Hlavní ne zcela zřejmý postřeh, který v novinkách o průzkumu Reuters chybí: Kevin Warsh není jen „nový předseda“. Je to předseda, který veřejně kritizoval měkkou politiku Bernankeho, Yellenové a Powella a trval na „umírněnějším“ snižování bilance Fedu. Domnívá se, že mnohaletá měkká politika Fedu je hlavní příčinou současného inflačního tlaku.
Co to v praxi znamená? Znamená to, že Warsh bude odolávat snižování sazeb ještě silněji než Powell. A bude méně citlivý na politický tlak Trumpa, který ho zároveň jmenoval a požaduje snížení sazeb. To vytváří jedinečnou dynamiku: jestřábí předseda za holubičího prezidenta.
Druhý skrytý faktor: Bowmanová 29. května řekla něco, co trhy ignorovaly, a to byla chyba. Prohlásila, že Fed může „ignorovat energetický šok, pokud si zachová důvěru v měnovou politiku“, a že reakce na dočasný energetický šok by mohla nepřiměřeně negativně ovlivnit ekonomiku. To je signál: Fed je ochoten snášet vyšší inflaci déle, než trh očekává, pokud to pomůže udržet zaměstnanost. Je tu ale nuance: Bowmanová také dodala, že pokud narušení potrvají „do druhé poloviny roku“, můžeme vidět širší dopady na inflaci.
Třetí fakt, o kterém se mlčí: rozdíl mezi očekáváními ekonomů (průzkum Reuters) a očekáváními trhu (futures) je největší za poslední dva roky. Futures započítávají 30% pravděpodobnost zvýšení sazby do konce roku 2026, zatímco většina ekonomů v průzkumu Reuters stále předpovídá zachování nebo jedno snížení. Takový rozdíl nemůže dlouho přetrvat. Buď se mýlí ekonomové, nebo trhy. A sázky jsou velmi vysoké.
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
30 dní:
Zasedání FOMC 16.–17. června bude prvním pro Kevina Warshe jako předsedy. Očekávám, že sazba zůstane beze změny v rozmezí 3,50 %–3,75 %. To je prakticky konsenzus.
Klíčový bude jazyk prohlášení a tisková konference. Pokud Warsh signalizuje „připravenost jednat“ (tedy zvýšit sazbu) při přetrvávajícím inflačním tlaku – očekávejte okamžitý výprodej dluhopisů. Pokud zdůrazní „dočasný charakter“ energetického šoku – trhy si oddechnou a dolar mírně oslabí.
Moje prognóza: Warsh bude tvrdší, než trh očekává. Musí dokázat, že jeho jestřábí pověst není prázdná.
90 dní:
Do konce srpna bude mnohé záviset na Blízkém východě. Pokud se válka protáhne, ropa zůstane nad 90 dolary za barel a inflace neklesne – Fed bude nucen zvýšit sazbu na 4,00 %–4,25 % do konce roku 2026. Pokud bude dosaženo příměří (nepravděpodobné vzhledem k Trumpově rétorice), sazba zůstane na místě a trhy začnou započítávat snížení v roce 2027.
Pravděpodobnější je první scénář. Nomura již posunula prognózu prvního snížení z června na září 2026 a poté zcela přehodnotila očekávání směrem ke zpřísnění. BofA také vidí asymetrické riziko směrem ke zvýšení sazby.
Prognóza redakce
Aktivum: 10leté státní dluhopisy USA (US10Y).
Směr: Pokles ceny (růst výnosu) o 10–15 bazických bodů v nejbližších 48–72 hodinách. Očekávám pohyb výnosu k 4,70 %–4,75 %.
Klíčové úrovně: aktuální výnos kolem 4,60 %; rezistence – 4,65 %; prolomení 4,65 % otevře cestu k 4,75 %–4,80 %.
Míra jistoty: vysoká (80 %).
Hlavní riziko: neočekávané prohlášení Warshe před nástupem do funkce, že vidí „naléhavou potřebu podpory hospodářského růstu“ (tedy signál k uvolnění). To by srazilo výnos na 4,40 %–4,45 % během 24 hodin a vyvolalo by rally v dluhopisech. Vzhledem k Warshově pověsti „inflačního jestřába“ je však toto riziko extrémně nízké.
Názor redakce není investičním doporučením.
— Editorial Team
