USA zavedla nová cla na dovoz z 60 zemí, včetně Japonska a EU
Bílý dům aktivoval oddíl 122 obchodního zákona a uvalil dodatečné clo ve výši 10–12,5 % na hlavní obchodní partnery. Opatření zasáhla dodavatelské řetězce elektroniky a automobilového průmyslu a vyvolala odvetná opatření ze strany Bruselu a Soulu.
Obchodní válka 2.0: Jak Trumpova administrativa našla skulinku, jak obejít soudy a potrestat 60 zemí najednou
[Podstata]: co se skutečně děje
Oficiální narativ říká, že USA zavádějí nová cla ve výši 10–12,5 % na dovoz z 60 zemí kvůli nedostatečnému boji těchto států proti nucené práci v globálních dodavatelských řetězcích. Realita, kterou vidím skrze právní dokumenty a zákulisní prohlášení ve Washingtonu, je mnohem cyničtější a technicky důmyslnější. Nejde o obchodní opatření. Jde o politický manévr, jak zachovat Trumpův protekcionistický režim poté, co Nejvyšší soud v únoru 2026 zrušil jeho předchozí pokusy.
Neočividný postřeh, který v novinových zprávách chybí: administrativa záměrně zvolila právě „nucenou práci“ jako důvod, protože je těžké ji vyvrátit a snadno ji lze rozšířit na jakoukoli zemi. Oddíl 301 zákona o obchodu z roku 1974, na kterém jsou nová cla založena, dává prezidentovi prakticky neomezené pravomoci k reakci na „neférové obchodní praktiky“. Na rozdíl od oddílu 122 (který soud prohlásil za nezákonný již v květnu) oddíl 301 nevyžaduje prokázání „velkého a vážného deficitu platební bilance“ – stačí samotný fakt, že partner „neodpovídá“ americkým standardům.
Proč je to pro trhy kriticky důležité? Protože předchozí kolo cel (10% globální tarif podle oddílu 122) bylo prohlášeno za neplatné Obchodním soudem USA 8. května 2026. Trumpova administrativa se však odvolala a požádala soud, aby pozastavil účinnost rozhodnutí po dobu projednávání – aby mohla nadále vybírat cla. To vytvořilo právní vakuum, které Bílý dům okamžitě zaplnil novým vyšetřováním podle oddílu 301, zahájeným již 12. března, hned poté, co Nejvyšší soud zrušil původní cla podle IEEPA.
Soudci už jednou řekli „ne“. Teď jim Trump říká „jděte k šípku“ a mění právní ceduli, přičemž obsah zůstává stejný. Jde o bezprecedentní pohrdání soudním systémem, které vejde do učebnic ústavního práva. Pro obchodníka však není hlavní to, ale to, že cla zůstávají a nejistota roste.
Časová osa a kontext
Časová osa ukazující, jak Trumpova administrativa postupně obcházela soudní rozhodnutí, aby zachovala protekcionistický režim:
- Duben 2025 – Trump zavádí globální cla podle IEEPA (zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích). Sazba – 10 % na téměř veškerý dovoz.
- Únor 2026 – Nejvyšší soud USA prohlašuje cla podle IEEPA za nezákonná. Trumpova administrativa okamžitě aktivuje „plán B“: zavádí 10% globální tarif podle oddílu 122 zákona o obchodu z roku 1974 s odkazem na „deficit obchodní bilance“.
- 12. března 2026 – USTR zahajuje vyšetřování podle oddílu 301 vůči 60 zemím ohledně využívání nucené práce v dodavatelských řetězcích. To je „plán C“ uvnitř „plánu B“ – záložní letiště pro případ, že oddíl 122 také padne u soudu.
- 8. května 2026 – Obchodní soud USA prohlašuje cla podle oddílu 122 za nezákonná. Soud rozhodl, že „obchodní deficit není deficit platební bilance“, který zákon vyžaduje pro aktivaci oddílu 122.
- 10. května 2026 – Administrativa podává odvolání a žádá soud, aby pozastavil účinnost rozhodnutí po dobu projednávání. Podle vládních údajů od února více než 170 000 dovozců složilo zálohy v celkové výši asi 8 miliard USD jen za březen. Administrativa nechce tyto peníze ztratit.
- 2. června 2026 – USTR oficiálně oznamuje výsledky vyšetřování podle oddílu 301. Návrh: clo 10 % pro 16 zemí (včetně EU, Kanady, Velké Británie, Mexika), clo 12,5 % pro zbývajících 44 zemí (včetně Číny, Japonska, Jižní Koreje, Indie).
- 4. června 2026 – Obchodní zástupce USA Jamieson Greer v Paříži prohlašuje: „Chápeme, že dohoda je dohoda“ (a deal is a deal). Potvrzuje, že USA budou dodržovat stropy cel dohodnuté v loňských obchodních dohodách s EU, Japonskem a Jižní Koreou. Pro Jižní Koreu to znamená, že konečné clo nepřekročí 15 %, navzdory navrhovaným 12,5 %.
- 5. června 2026 (dnes) – Období veřejných připomínek je otevřeno do 6. července. Slyšení ve Washingtonu je naplánováno na 7. července. Dočasná cla podle oddílu 122 vyprší 24. července a jejich prodloužení v Kongresu je nepravděpodobné.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Vítězové – a zde je hlavní překvapení:
- Právní firmy specializující se na obchodní právo (Akin Gump, WilmerHale, Gibson Dunn). Tento zmatek se třemi různými právními základy pro cla během 15 měsíců je zlatým dolem pro firemní právníky. Každá velká dovozní společnost (od Walmartu po Apple) bude napadat klasifikaci svého zboží, usilovat o výjimky a podávat žaloby na vrácení zaplacených cel (refund claims). Od zavedení cel podle oddílu 122 v únoru již bylo podáno více než 170 000 žalob. Honoráře právníků v tomto sektoru vzrostly o 50–70 % oproti roku 2025.
- Země zařazené do kategorie 10 % (EU, Kanada, Velká Británie, Mexiko), nikoli do 12,5 %. Jde o politické rozhodnutí, nikoli ekonomické. Všechny tyto země jsou klíčovými spojenci USA a jejich zařazení do „zvýhodněné“ kategorie je signálem: „Jste naši, potrestáme vás, ale ne příliš tvrdě.“ Na rozdíl od Číny, Indie a Japonska, které dostávají 12,5 %.
- Američtí výrobci vzácných zemin a energetické společnosti. Výjimky z cel zahrnují energetické suroviny, prvky vzácných zemin, farmaceutika, letecké náhradní díly a některé druhy zemědělských produktů. To znamená, že domácí výrobci těchto komodit získávají ochranu před zahraniční konkurencí (protože zahraniční analogy jsou zatíženy cly), ale sami neplatí cla na dovážené suroviny. Ideální situace pro lobbisty těchto odvětví.
Poražení – a zde je seznam rozsáhlý:
- Dovozci spotřebního zboží a maloobchodní řetězce (Walmart, Target, Amazon, Dollar General). Dodatečných 10–12,5 % na stovky milionů kusů zboží (oděvy, elektronika, hračky, nábytek) znamená přímou ztrátu marže. Velké řetězce mohou část přenést na spotřebitele, ale v podmínkách vysoké inflace (CPI 3,8 %) je to riskantní. Očekávám, že maloobchodní marže se ve 2. pololetí 2026 sníží o 2–3 procentní body.
- Tchaj-wan, Jižní Korea a Japonsko – výrobci polovodičů. TSMC, Samsung, SK Hynix, Micron (která má velké výrobní závody v Japonsku a na Tchaj-wanu). Čipy a elektronické součástky spadají pod cla, pokud nejsou klasifikovány jako „letecké náhradní díly“ nebo „organická chemie“ (což je nepravděpodobné). Pro průmysl s marží 20–30 % je dodatečných 12,5 % katastrofou. Akcie těchto společností již po oznámení 2. června klesly o 3–5 %.
- Evropští výrobci automobilů a luxusního zboží (Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz, LVMH, Kering). EU spadá do kategorie 10 %, ale i to bolí. Německý automobilový průmysl se teprve začal zotavovat z energetické krize a dodatečná cla na vývoz v hodnotě 50–70 miliard USD do USA jsou ranou pod pás. Evropská komise již označila cla za „neopodstatněná“ a pohrozila odvetnými opatřeními.
Co média neříkají
Tři fakta, která v oficiálních tiskových zprávách USTR chybí, ale mezi washingtonskými lobbisty jsou všeobecně známá:
Za prvé. Celé toto divadlo s „nucenou prací“ je kouřová clona. Skutečným cílem je zachovat systém globálních cel navzdory dvěma po sobě jdoucím soudním porážkám (podle IEEPA v únoru a podle oddílu 122 v květnu). Trumpova administrativa předem věděla, že oddíl 122 bude prohlášen za neplatný, a proto bylo vyšetřování podle oddílu 301 zahájeno již 12. března – dva měsíce před soudním rozhodnutím. Byla to pojistka, nikoli reakce na událost.
Za druhé. Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange prohlásil, že argumenty USA jsou „naprosto absurdní“, protože EU má od prosince 2024 jeden z nejpřísnějších zákonů na světě zakazujících dovoz výrobků vyrobených za použití nucené práce. Podle jeho slov „vzniká dojem, že nejprve hledají důvod k zavedení cel, a teprve potom k tomu přizpůsobují právní odůvodnění“. To je diplomatická verze toho, co si ve skutečnosti myslí všichni obchodní partneři USA. Veřejně jsou však nuceni hrát hru.
Za třetí – nejdůležitější pro pochopení střednědobých rizik. USTR také provádí samostatné vyšetřování podle oddílu 301 ohledně „strukturálního nadbytku kapacit“ v 16 zemích, včetně Číny a EU. Výsledky se očekávají v nadcházejících týdnech. Pokud jsou cla za nucenou práci „prvním kolem“, pak cla za nadbytek kapacit jsou „druhým kolem“ a mohou být výrazně vyšší (25–50 % pro ocel, hliník, chemikálie a další produkty těžkého průmyslu). Trh toto riziko ještě nezapočítal.
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
Následujících 30 dní (do 5. července 2026):
- Období veřejných připomínek (do 6. července) využijí firemní lobbisté ke zmírnění konečného seznamu zboží. Očekávám, že v konečné verzi (očekávané do 15. července) bude z působnosti cel vyjmuto několik set kategorií zboží v hodnotě 50–80 miliard USD dovozu. Jde o standardní postup „nákupu vlivu“ ve Washingtonu.
- Odvetná opatření EU budou oznámena do konce června. Evropská komise připravuje balík cel na americké zboží v hodnotě 20–25 miliard EUR, zaměřený na produkty ze států, které ve volbách podpořily Trumpa (whisky z Tennessee, motocykly Harley-Davidson z Wisconsinu, sójové boby z Iowy). Jde o politicky motivovaná odvetná opatření, jejichž cílem je maximalizovat tlak na Trumpa před volbami.
- Americký dolar (DXY) posílí o 1–2 % v příštích dvou týdnech. Důvod: cla snižují dovoz, a tedy snižují poptávku po cizí měně na zaplacení dovozu. Jde o klasickou reakci obchodní bilance, kterou trh v krátkodobém horizontu často ignoruje, ale je nevyhnutelná.
Následujících 90 dní (do září 2026):
- Cla budou oficiálně zavedena od 1. srpna (po vypršení dočasných cel podle oddílu 122 24. července). Kongres nebude prodlužovat oddíl 122, protože demokraté a část republikánů jsou obchodními válkami unaveni. To znamená, že oddíl 301 se stane jediným platným základem pro globální cla.
- Čína odpoví symetrickými cly na americké zboží v hodnotě 50–60 miliard USD. Peking může také omezit vývoz prvků vzácných zemin (které jsou z amerických cel vyloučeny, ale ne z čínských omezení). To zasáhne americkou elektroniku a obranný průmysl. Pravděpodobnost tohoto scénáře odhaduji na 60–70 %.
- Hlavní riziko mé prognózy: odvolání ohledně oddílu 122 bude projednáno Odvolacím soudem USA pro federální okruh do konce července. Pokud soud potvrdí neplatnost cel podle oddílu 122, Trumpova administrativa ztratí páku v jednání a bude nucena spoléhat se výhradně na oddíl 301. To může vést k odložení zavedení nových cel až na podzim, což vytvoří „mrtvou sezónu“ nejistoty pro podniky.
Prognóza redakce
Aktivum: Akcie evropských výrobců automobilů (Volkswagen VOW3.DE, BMW, Mercedes-Benz)
Směr: Pokles v nejbližších 48–72 hodinách, poté nejistota
Klíčové úrovně: VOW3.DE – aktuální cena 98,50 EUR. Nejbližší podpora – 94,00 EUR (květnové minimum). Při prolomení 94,00 EUR je dalším cílem 88,00 EUR (březnové minimum).
Stupeň jistoty: Střední (60 %) – zpráva je již částečně započítána trhem po oznámení 2. června, ale odvetná opatření EU (očekávaná příští týden) se stanou novým negativním impulsem.
Hlavní riziko pro prognózu: Pokud Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uskuteční mimořádná jednání na okraj summitu G7 (naplánovaného na 15.–17. června) a dohodnou se na zmírnění cel pro EU výměnou za ústupky v jiných otázkách (např. ohledně čínských elektromobilů), akcie výrobců automobilů mohou během jednoho dne odrazit o 5–7 %. Sledujte zprávy z Itálie (místo konání G7) od 15. června.
Názor redakce není investičním doporučením. Veškerá rozhodnutí činíte samostatně.
— Editorial Team
