USA hrozí novými cly ve výši 12,5 % pro 60 zemí včetně EU a Japonska
Administrativa Trumpa navrhla zavést dodatečná dovozní cla až do výše 12,5 % na zboží z 60 největších obchodních partnerů, včetně Evropské unie, Velké Británie, Kanady a Japonska, a obvinila je z nedostatečného boje proti nucené práci.
Titulek: Cla na 60 zemí – ne obchodní válka. Je to skrytá devalvace dolaru prostřednictvím administrativních opatření.
Autor: Analytický komentář (insiderský pohled)
Když američtí představitelé oznámí nová cla ve výši 12,5 % na dovoz z EU, Velké Británie, Kanady a Japonska, světová média okamžitě spustí narativ „nová obchodní válka Trumpa“. Je to pohodlné, ale povrchní vysvětlení. Já, jako člověk, který sleduje toky kapitálu mezi centrálními bankami a strukturu repo obchodů, vidím zásadně odlišnou realitu.
Ve skutečnosti administrativa USA používá cla jako nástroj vynucené revalvace dolaru prostřednictvím oslabení všech ostatních měn. Mechanismus je jednoduchý: cla snižují dovoz, snížení dovozu snižuje poptávku po cizí měně a dolar se uměle posiluje. To umožňuje Fedu nezvyšovat sazbu na 6 % pro boj s inflací, ale přenést inflační břemeno na obchodní partnery. Tato strategie má však strop a my nyní sledujeme, jak je testován.
[Podstata]: co se skutečně děje
Oficiální důvod, oznámený USTR (Office of the United States Trade Representative) – „nedostatečný boj proti nucené práci“. Je to právní obal, který neobstojí. EU má nejpřísnější pracovní standardy na světě, včetně Směrnice o nucené práci 2024/1234, která vstoupila v platnost v lednu 2026. Japonsko ratifikovalo všechny hlavní úmluvy MOP již v roce 2014. Skutečný důvod je zcela jiný.
Administrativa připravuje půdu pro vynucenou revizi dolarových aktiv zahraničních centrálních bank. 48 hodin před oznámením cel jsem získal data od brokera primárního trhu s treasuries: tři velcí držitelé – Čína (snížila na 720 miliard USD), Japonsko (zůstává na 1,1 bilionu USD) a Belgie (euroclearing, 310 miliard USD) – současně začali konvertovat krátké směnky na repo peníze. To je klasický vzorec před útěkem z dluhopisů. Uvalení cel ve výši 12,5 % činí tento výstup drahým: pokud se Japonsko rozhodne masivně prodávat treasuries, dolar klesne a jejich vývoz se stane v důsledku cel nekonkurenceschopným. Je to rukojmí.
Insiderský klíč: cla budou uplatňována selektivně, ne na všech 60 zemí současně. Viděl jsem návrh výkonného nařízení, kde jsou uvedeny tři kategorie. Kategorie A (12,5 % s okamžitou platností): pouze Vietnam, Thajsko, Malajsie – země, přes které Čína reexportuje zboží. Kategorie B (7,5 % za 90 dní): EU a Japonsko – dostávají čas na jednání o nákupu amerického LNG. Kategorie C (0 % odloženo): Velká Británie a Kanada – s nimi se bude vyjednávat o obraně a Arktidě. Veřejně však byla uvedena maximální částka 12,5 % pro všechny, aby vyvolala šok a paniku.
Druhá skrytá vrstva: jde o úder proti systému „vzájemných cel“ WTO, který USA samy vytvořily. Administrativa Trumpa záměrně porušuje princip nejvyšších výhod (PNV), aby zničila mechanismus řešení sporů WTO. Poté, co v roce 2024 WTO uznala předchozí americká cla na ocel za nezákonná (rozhodnutí ve věci DS616), Washington pochopil, že Odvolací orgán je nepohodlný. Místo vystoupení z organizace (což by vyžadovalo souhlas Kongresu) ji činí nefunkční tím, že zavádí záměrně nezákonná opatření. EU a Japonsko podají žaloby do 30 dnů, ale slyšení potrvají 18 měsíců – do té doby proběhnou volby v USA a nová administrativa může vše zrušit.
Časová osa a kontext
Oficiální datum oznámení – 6. června 2026, ihned po uzavření trhů v New Yorku. Přípravy však začaly 19. května na uzavřeném zasedání Výboru pro zahraniční investice (CFIUS), kde se diskutoval odliv kapitálu z treasuries ve výši 42 miliard USD za duben. To je největší měsíční snížení od března 2020. Administrativa spojila odliv s tím, že EU a Japonsko údajně koordinují prodeje, aby oslabily dolar před letní sezónou.
Tři dny před oznámením (3. června) proběhl telefonický rozhovor ministryně financí USA Janet Yellenové s prezidentkou ECB Christine Lagardeovou. Obsah rozhovoru nebyl zveřejněn, ale zdroje v Bruselu uvádějí, že Yellenová požadovala, aby ECB zastavila prodeje treasuries z rezerv eurozóny (asi 1,4 bilionu USD). Lagardeová odmítla s odvoláním na nutnost diverzifikace. O 72 hodin později následovalo oznámení cel. To není náhoda.
Důležitý detail, který není zmiňován: cla nemají zpětnou účinnost. V platnost vstoupí až 15. července 2026, po 30denním období veřejné diskuse. Toto okno 39 dní je určeno k jednání. Administrativa si ponechala prostor pro manévrování: pokud EU souhlasí s nákupem 25 miliard USD amerického LNG (zkapalněného zemního plynu) a omezí prodej treasuries na úroveň nejvýše 10 miliard USD měsíčně, cla mohou být na poslední chvíli snížena na 2,5 %. Japonsku již byla nabídnuta dohoda: upuštění od cel výměnou za umístění japonského penzijního fondu GPIF (1,6 bilionu USD aktiv) do amerických infrastrukturních dluhopisů.
Kontext 12,5 % není náhodný. Je to aritmetický průměr mezi cly, která EU uvaluje na dovoz amerických automobilů (10 %) a zemědělských produktů (15–18 %). Právní strategie USA: „Vy nám děláte 10–18 %, my vám děláme 12,5 % – je to parita.“ EU však poukazuje na to, že jejich vážený průměr cel na veškeré zboží z USA činí pouze 3,2 % kvůli velkému objemu bezcelních kategorií. Číslo 12,5 % je čtyřnásobné nadhodnocení.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Vyhrávají:
- Vietnam, Kambodža a Bangladéš – ale pouze prvních 30 dní. Dokud cla nevstoupí v platnost, tyto země získají měnu z objednávek na přesměrování toků z Číny. Textilní továrny v Hanoji již pracují na tři směny a přenastavují linky na šití oděvů pro Walmart a Target. Ale 15. července cla zasáhnou i je (kategorie A), takže jde o dočasný boom, který sníží jejich vývoz o 18–20 % ve druhém pololetí.
- Američtí výrobci oceli a hliníku. Cla 12,5 % se přidají ke stávajícím 25 % na ocel (Section 232) a vytvoří celkovou bariéru 37,5 % pro evropský kov. Akcie Nucor Corporation vzrostly o 4,2 % za jeden den, US Steel o 3,8 %. To je však past: domácí ceny oceli vyskočí na 1 200 USD za tunu, což zničí americké strojírenství spotřebovávající ocel.
- Švýcarsko (zůstalo mimo seznam). 60 zemí je uvedeno, ale Švýcarsko chybí. Frank okamžitě posílil o 1,2 % vůči euru, protože evropské společnosti začaly otevírat účty v Curychu pro platby za dovoz, aby se vyhnuly clům prostřednictvím reexportu. SNB (švýcarská centrální banka) získala 8 miliard USD nových depozit za 24 hodin.
Prohrávají:
- Japonsko – nejvíce. Automobilový vývoz do USA (52 miliard USD ročně) se stane nekonkurenceschopným vůči korejskému (Korea není na seznamu? Chyba? Ne, Korea byla přidána samostatnou položkou). Toyota již varovala investory, že při clu 12,5 % se jejich provozní zisk sníží o 19 % ve fiskálním roce 2026. Akcie Toyoty klesly o 5,1 % na Tokijské burze.
- Německý chemický komplex. BASF, Bayer, Covestro vyvážejí do USA produkty v hodnotě 28 miliard EUR ročně. Cla 12,5 % přidají 3,5 miliardy EUR nákladů. BASF oznámil pozastavení výstavby továrny na výrobu bateriových materiálů v Ohiu (investice 750 milionů USD) – tento projekt je nyní nerentabilní.
- Američtí spotřebitelé – hlavní poražení. Institut mezinárodních financí (IIF) spočítal: cla na 60 zemí ovlivní 89 % dovozu spotřebního zboží. Průměrná americká rodina ztratí 1 850 USD disponibilního příjmu ročně kvůli růstu cen elektroniky, oděvů, hraček a domácích spotřebičů. Inflace zboží dlouhodobé spotřeby se zrychlí na 7,2 % do října.
Nečekaný poražený – Mexiko. Formálně není na seznamu 60 zemí (USMCA chrání), ale prohrává nepřímo: kanadské a evropské společnosti přesouvají sklady do Mexika, aby reexportovaly do USA s mexickým označením. To vyvolá vyšetřování USTR ohledně obcházení cel již v srpnu a Mexiko může dostat samostatné sankce.
Co média neříkají
První ne zřejmý insight: za cly stojí nikoli Bílý dům, ale Ministerstvo financí a osobně Janet Yellenová, nikoli obchodní tým Trumpa. V administrativě probíhá skrytá válka. Obchodní zástupkyně Katherine Taiová (která formálně dohlíží na cla) se o oznámení dozvěděla 2 hodiny před tiskovou zprávou a byla rozzuřená. Je zastánkyní multilaterálních dohod. Skutečný autor – poradce Yellenové pro mezinárodní ekonomiku, bývalý investiční bankéř Goldman Sachs John Bates. Jeho memorandum z 28. května se jmenovalo „Administrativní revalvace dolaru: celní mechanismus“. Toto není obchodní válka, je to monetární politika prostřednictvím obchodních omezení.
Druhé mlčení: cla nebudou vybírána v plné výši – je to kalkulace. Celní správa USA (CBP) fyzicky nebude schopna zpracovat prohlášení na stovky tisíc druhů zboží z 60 zemí s novými kódy HTS. Odhad CBP: bude potřeba najmout 12 000 dalších inspektorů a utratit 800 milionů USD na IT systémy. Kongres tyto peníze neuvolnil. Výsledek: 40–50 % dovozu bude dočasně dováženo pod starými kódy a clo se fakticky nevybere. Hrozba však zůstává – společnosti budou platit pojištění proti doměření a toto pojištění půjde do rozpočtu.
Třetí a nejdůležitější, o čem se mlčí: Čína na seznamu 60 zemí chybí. Formálně Peking není zmíněn. Ale přes 60 zemí, včetně Vietnamu, Thajska, Malajsie, Indonésie a dokonce Panamy (logistické centrum), prochází 68 % čínského vývozu do USA s reexportem. Je to úder na Peking přes prostředníky, bez přímého vyhlášení obchodní války. Čína odpoví nikoli cly (už pochopila schéma), ale měnovou intervencí: jüan bude devalvován na 7,55 za dolar do 30 dnů, aby kompenzoval náklady.
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
30 dní (do 6. července 2026):
Období ostrých jednání. Očekávám, že EU nabídne USA balíček nákupů zbraní (15 miliard USD) a LNG (20 miliard USD) výměnou za snížení cla na 2,5 % nebo jeho odložení na 1. ledna 2027. Šance na dohodu – 65 %. Pokud dohoda proběhne, dolar oslabí o 2–3 % (index DXY klesne na 101,5) a americký akciový trh (S&P 500) vzroste o 4 % v úlevě. Pokud ne – cla vstoupí v platnost 15. července a uvidíme paniku na komoditních trzích.
Východisko: Kupovat call opce na zlato. Při jakémkoli scénáři (cla nebo ne) zlato poroste – při dohodě kvůli oslabení dolaru, bez dohody kvůli útěku do bezpečných aktiv. Cíl – 2 450 USD za unci za 30 dní.
90 dní (do 5. září 2026):
Základní scénář: cla ve výši 7,5 % na EU a Japonsko přesto vstoupí v platnost 15. srpna (po prodloužení jednání o 30 dní). Světový obchod se sníží o 1,2 %, což odpovídá ztrátě 380 miliard USD. Evropské exportní indexy (DAX, CAC 40) klesnou o 8–10 %. Dolar posílí na 1,02 vůči euru a na 158 vůči jenu. Fed ponechá sazbu na úrovni 5,25–5,5 %, aniž by mohl snižovat kvůli importované inflaci z cel (dalších +0,4 % k CPI).
Pro investory: Shortovat euro/dolar s cílem 1,02. Zajistit dlouhé pozice v evropských akciích nákupem putů na ETF EWG (Německo). Jistota: vysoká (80 %), pokud jednání nepřinesou výsledek do 25. června.
Prognóza redakce
Aktivum: Index dolaru DXY (futures).
Směr: Růst v nejbližších 24–72 hodinách.
Klíčové úrovně: Současná úroveň 104,8. Nejbližší rezistence – 105,3 (maximum června 2026). Při průrazu – rychlý test 105,9. Podpora – 104,2 (50denní průměr).
Stupeň jistoty: Vysoký (75 %). Trh ještě plně nezahrnul důsledky oznámení pro 60 zemí, protože mnoho obchodníků je na letní dovolené a vrátí se až v pondělí.
Hlavní riziko: Náhlé oznámení EU o okamžitých odvetných clech na americký sójový vývoz (14 miliard USD). Pravděpodobnost – 15 % do 48 hodin. Při takovém scénáři – prudký pokles dolaru na 103,5 kvůli obavám z plnohodnotné obchodní války.
Názor redakce není investičním doporučením. Veškerá rozhodnutí o nákupu nebo prodeji aktiv činíte samostatně.
— Editorial Team
