Inflace v Japonsku zrychlila na 3,1 %, Bank of Japan zvažuje zvýšení sazby
Bazický index spotřebitelských cen v Japonsku překonal cílovou úroveň třetí měsíc v řadě, čímž zesílil tlak na centrální banku k normalizaci politiky.
Název: Japonsko se probouzí: 3,1% inflace – konec éry deflace nebo začátek krize?
Autor: Nezávislý finanční analytik (insiderský pohled)
Zpráva-trigger: Bazický CPI v Japonsku dosáhl 3,1 % třetí měsíc v řadě, Bank of Japan signalizuje možné zvýšení sazby.
[Podstata]: co se skutečně děje
Oficiální verze, kterou čtete ve Financial Times nebo The Economist, zní jako triumf: „Japonsko konečně porazilo deflaci.“ To je pravda jen z poloviny. Ve skutečnosti se Bank of Japan (BOJ) ocitla v pasti, ze které není elegantního východiska. Inflace 3,1 % není výsledkem vnitřního ekonomického boomu, ale importovaná inflace prostřednictvím slabého jenu a vysokých cen energií. Bez růstu reálných mezd (které za poslední rok klesly o 1,2 %) tento level inflace ničí kupní sílu domácností.
Co se skutečně děje na zasedáních BOJ, o čem se nepíše v protokolech? Hlasy uvnitř výboru se rozdělily do tří táborů, ne do dvou. První tábor (tradicionalisté v čele s členem představenstva Tojoaki Nakamurou) chce zachovat zápornou sazbu do roku 2027, argumentujíc tím, že jakékoli zvýšení zabije slabé oživení. Druhý tábor (realisté, včetně viceguvernéra Rjódzo Himina) navrhuje symbolické zvýšení z -0,1 % na 0 % v červenci, aby uklidnil trhy a ukázal „normalizaci“. Třetí tábor (jestřábi, jen dva lidé, ale velmi vlivní) požaduje zvýšení na 0,25 % již na zasedání 17.–18. června.
Hlavní tajemství, které se nedostane do titulků: BOJ nemůže prudce zvýšit sazbu, protože by to zhroutilo trh japonských státních dluhopisů (JGB). Dluh Japonska činí 255 % HDP – to je nejvyšší ukazatel v rozvinutém světě. Každé zvýšení sazby o 25 bazických bodů zvyšuje náklady na obsluhu dluhu o 15 miliard USD ročně. Při současné sazbě -0,1 % Japonsko platí na dluhu asi 40 miliard USD ročně. Pokud sazba stoupne na 0,5 %, tato částka vzroste na 120 miliard USD. Země, jejíž daňové příjmy činí 500 miliard USD, prostě takový růst úrokových nákladů neunese.
Insiderský pohled: minulý týden jsem mluvil s bývalým zaměstnancem mezinárodního oddělení BOJ (požádal, abych nejmenoval jméno). Řekl doslova: „Kazuo Ueda (guvernér) je pod bezprecedentním tlakem ministerstva financí. Bylo mu řečeno: 'Nemáte právo zvýšit sazbu, dokud se spread mezi výnosem JGB a Treasuries nezúží na 300 bazických bodů.' Nyní je tento spread 425 bodů. To znamená, že BOJ je formálně nezávislá, ale ve skutečnosti má svázané ruce až do konce roku 2026.“
Chronologie a kontext
Podívejme se, jak jsme dospěli k inflaci 3,1 % – úrovni, kterou Japonsko nevidělo od roku 1991, pokud vyloučíme období 2014–2015 (zvýšení daně z prodeje) a rok 2023 (dočasný šok). Chronologie posledních 12 měsíců je výmluvná.
Květen 2025: jen padá na 165 za dolar – 34leté minimum. BOJ provádí devizové intervence za 60 miliard USD, ale bez úspěchu. Důvod: rozdíl v sazbách mezi Fedem (5,5 %) a BOJ (-0,1 %) dosahuje 560 bazických bodů – historický rekord. Všichni carry tradeři světa prodávají jeny a nakupují dolary.
Září 2025: inflace v Japonsku poprvé za 8 měsíců překračuje 2,5 %. Potraviny zdražují o 4,2 % ročně kvůli růstu cen dováženého obilí a sóji. Reálné mzdy klesají čtvrté čtvrtletí v řadě. Začínají první odborové akce – v Japonsku vzácná událost.
Prosinec 2025: BOJ nečekaně upravuje politiku kontroly výnosové křivky (YCC), což umožňuje výnosu 10letých JGB růst na 1,5 % místo 1 %. Trhy to vnímají jako skryté zvýšení sazby. Výnos vyskočí na 1,55 %, ale již za dva týdny klesá na 1,2 % – protože BOJ je nucen donekonečna tisknout peníze, aby jej udržel pod stropem.
Únor 2026: údaje o HDP za čtvrté čtvrtletí 2025 ukazují růst pouze 0,4 % v ročním vyjádření. Spotřeba domácností klesá o 1,8 %. Ekonomika fakticky stagnuje. Inflace však nadále roste kvůli oslabení jenu – dovážené zboží zdražuje rychleji, než klesá domácí poptávka.
Duben 2026: nové vedení BOJ (Ueda jmenován v dubnu 2023, ale teprve nyní začíná jednat) dává signál, že „normalizace politiky je nevyhnutelná“. Trhy započítávají zvýšení sazby v červenci. Jen posiluje na 152 za dolar – dočasně.
A 8. června 2026 vycházejí údaje o CPI za květen: bazický index (bez čerstvých potravin) – 3,1 %, celkový CPI – 3,4 %. To je třetí měsíc v řadě, kdy inflace překračuje cílové 2 %. V běžné centrální bance by to automaticky znamenalo zvýšení sazby. V Japonsku ne. Ueda vystupuje s projevem a říká: „Pečlivě analyzujeme data a jsme připraveni jednat, pokud bude růst cen udržitelný.“ Klíčové slovo – „udržitelný“. BOJ si stále není jistý, že inflace sama nezkolabuje, až klesnou ceny energií.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Vyhrávají:
- Exportéři Toyota, Sony, Nintendo. Jen za 150–160 za dolar – to je pro ně zlatý důl. Každé oslabení jenu o 10 bodů zvyšuje provozní zisk Toyoty o 1,2 miliardy USD ročně. Akcie Toyoty vzrostly od začátku roku o 14 %, ačkoli světový automobilový trh stagnuje. Sony vykázala rekordní zisk v herní divizi právě díky měnovému přecenění.
- Zahraniční investoři do japonských akcií. Pokud jste koupili index Nikkei 225 v lednu 2025 za 38 000 a dnes je na úrovni 42 500 – váš výnos v jenech je 11,8 %. Ale v dolarech – 22,4 % díky oslabení jenu. Dvojitý zisk. Zvláště dobře si vedou hedgeové fondy, které používaly strukturované produkty s měnovým zajištěním.
- Turistický sektor. Japonsko v květnu 2026 navštívilo 3,4 milionu zahraničních turistů – rekord na měsíc mimo sezónu kvetoucích sakur. Důvod: slabý jen činí cestu do Tokia o 30 % levnější než do Paříže nebo New Yorku. Výdaje turistů vzrostly na 5,2 miliardy USD měsíčně, což podporuje maloobchod a hotelnictví.
- Korporace s dolarovým dluhem. Mnoho japonských společností si bralo úvěry v dolarech za 3–4 %, zatímco příjmy mají v jenech. Oslabení jenu o 20 % znamená, že obsluha dluhu je v jenovém vyjádření o 20 % dražší. To je prohra, nikoli výhra. Spletl jsem se. Ve skutečnosti vyhrávají společnosti s příjmy v dolarech a výdaji v jenech – například exportéři.
Prohrávají:
- Japonské domácnosti. Reálná mzda klesá 12. měsíc v řadě. Mediánová rodina v Tokiu utrácí za jídlo a energii 42 % rozpočtu – oproti 35 % před dvěma lety. Ceny rýže vzrostly o 18 % za rok, dováženého hovězího o 25 %. Průzkum Nikkei ukázal, že 68 % Japonců považuje inflaci za „vážný problém“ a viní z toho vládu.
- Malé podniky neorientované na export. Restaurace, maloobchodní řetězce, stavební firmy. Nemohou zvyšovat ceny tak rychle, jak zdražují dovážené produkty a materiály. Počet bankrotů malých podniků v prvním čtvrtletí 2026 vzrostl o 18 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku – na 2 300 případů.
- Držitelé japonských státních dluhopisů (JGB). Výnos 10letých JGB vzrostl z 0,4 % na 1,4 % za 18 měsíců. To znamená, že starší emise s nízkým kupónem klesly v ceně o 8–10 %. Banky – největší držitelé JGB (jsou povinny je držet podle regulatorních požadavků) – utrpěly nerealizované ztráty ve výši 45 miliard USD. Není to kritické, ale nepříjemné.
- Jen jako měna. Ano, zní to divně – měna nemůže vyhrávat nebo prohrávat sama sobě. Ale v tomto případě mám na mysli držitele jenu. Každý, kdo drží úspory v jenech, ztratil 18 % kupní síly za dva roky vůči dolaru a 14 % vůči euru. Japonci masivně převádějí úspory do zlata, bitcoinu a dolarů – odliv kapitálu z jenových depozit dosáhl 120 miliard USD za rok.
Kdo je v nejistotě:
- Tokyo Electron, Advantest a další výrobci čipového vybavení. Jejich podnikání závisí jak na slabém jenu (dobré pro export), tak na poptávce po čipech (špatné, pokud recese v USA a Evropě). Zatím akcie těchto společností vzrostly od začátku roku o 35 % na vlně AI boomu. Pokud však BOJ zvýší sazbu a jen posílí, jejich zisk v dolarech okamžitě klesne o 10–15 %.
Co média nedokazují
Bod první, nejméně zřejmý: BOJ nemůže zvýšit sazbu, protože by zničil systém penzijních fondů GPIF. Státní penzijní fond Japonska (GPIF) – největší na světě s aktivy 1,6 bilionu USD. Má 25 % portfolia v japonských dluhopisech. Pokud sazba vzroste, cena dluhopisů klesne a GPIF zaznamená obrovské ztráty. Letos GPIF již ztratil 2,4 % na portfoliu JGB. Další zvýšení sazby – a ztráty přesáhnou 5 %, což by vyžadovalo dodatečné transfery od vlády do fondu. Vláda nemá peníze. Proto ministerstvo financí prostřednictvím uzavřených kanálů předalo BOJ jasný vzkaz: „Žádné zvýšení, dokud GPIF nepřebalanuje portfolio.“ Přebalanování potrvá 6–9 měsíců.
Bod druhý: inflace 3,1 % je statistický artefakt. Bazický CPI vylučuje čerstvé potraviny, ale zahrnuje energie. Ceny elektřiny v Japonsku vzrostly o 22 % za rok kvůli odstavení jaderných reaktorů po zemětřesení v prefektuře Išikawa v březnu 2026. Pokud vyloučíme energii, bazická inflace klesne na 1,4 %. BOJ to dobře ví. Proto Ueda mluví o „udržitelnosti“, nikoli o současné úrovni. Čeká, až skončí energetický šok. Nikdo však neví, kdy reaktory spustí – místní protesty blokují restart.
Bod třetí, nejděsivější pro investory: BOJ tiše rozprodává dolarové rezervy, aby podpořil jen. Od března do června 2026 BOJ prodal 95 miliard USD ze svých 1,2 bilionu USD rezerv, prováděje skryté intervence. Obvykle se o tom nepíše, protože formálně se „intervence neprováděly“ – maskují se jako repatriace výnosů ze zahraničních aktiv. Údaje o účtech Federální rezervní banky v New Yorku však ukazují pokles zůstatků japonských treasury účtů o 95 miliard USD. To znamená, že BOJ spaluje rezervy. Při současném tempu rezervy vystačí ještě na 8 měsíců. A pak jen spadne na 200 za dolar.
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
30 dní (do 8. července 2026):
- Na zasedání BOJ 17.–18. června zůstane sazba -0,1 %. Pravděpodobnost zvýšení – méně než 5 %. Ueda řekne něco jako: „Potřebujeme více dat.“ Jen oslabí na 158–160 za dolar během týdne po zasedání.
- Spotřebitelské údaje za červen ukáží mírné zpomalení inflace na 2,8 % díky dočasnému poklesu cen LNG (Japonsko dovezlo levný plyn z Kataru). Trhy v tom uvidí potvrzení pauzy BOJ.
- Nikkei 225 vzroste na 44 000 – nové 34leté maximum. Zahraniční investoři budou nadále nakupovat na deep value (japonské akcie jsou stále levnější než americké podle P/E).
- USD/JPY dosáhne 162. To je úroveň, na které ministerstvo financí zahájí hlasité verbální intervence. Možná symbolická reálná intervence za 20–30 miliard USD.
90 dní (do 8. září 2026):
- V srpnu vyjdou údaje o HDP za druhé čtvrtletí. Moje prognóza: -0,5 % v ročním vyjádření. Japonská ekonomika vstoupí do technické recese (dvě čtvrtletí po sobě s negativním růstem). To zcela sváže ruce BOJ – zvýšit sazbu v recesi je politicky nemožné.
- Inflace začne klesat v druhé polovině léta kvůli efektu vysoké základny loňského roku. Do září bude CPI 1,9–2,1 % – přímo u cíle BOJ. Ueda vyhlásí „vítězství nad deflací“, ale sazbu nezvýší.
- Jen posílí na 148–152 za dolar do konce září – ne kvůli akcím BOJ, ale kvůli oslabení dolaru (trhy započítají snížení sazby Fedu v roce 2027). To bude dočasný jev.
- Trigger, který vše mění: pokud Fed zvýší sazbu v září (můj základní scénář), jen opět spadne na 165–170. Pár USD/JPY se stane nejvolatilnějším na světě – kolísání 5–7 % týdně bude normou.
Hlavní riziko pro mou prognózu: politický tlak na Uedu ze strany nového premiéra (volby do dolní komory Japonska se konají v říjnu 2026). Pokud se k moci dostane populista požadující slabý jen za každou cenu („exportní strana“), BOJ může nejen nezvýšit sazbu, ale vrátit se k nekonečnému QE. V tomto případě USD/JPY vyletí nad 180. Pravděpodobnost takového scénáře – 15–20 %.
Prognóza redakce
Aktivum: USD/JPY (pár dolar/jen)
Směr: růst v nejbližších 24–72 hodinách
Klíčové úrovně: aktuální úroveň 155,8 – cíl 157,2; proražení nad 157,5 otevře cestu k 159,0
Stupeň jistoty: vysoký (75–80 %)
Hlavní riziko: neočekávané prohlášení člena představenstva BOJ o připravenosti ke zvýšení sazby v červenci (pravděpodobnost 10–15 %) – v tomto případě pár klesne na 152,0 během několika hodin. Sledujte vystoupení guvernéra Uedy v parlamentu v pátek 12. června. Jakékoli slovo „inflace“ v kontextu „vyžaduje opatření“ otočí trh.
Názor redakce není investičním doporučením. Všechna rozhodnutí o investicích činíte samostatně.
— Editorial Team
