Růst ekonomiky eurozóny se v roce 2026 zpomalí na 1 % kvůli vedlejším účinkům konfliktu
Analytici BNP Paribas snížili prognózu růstu HDP eurozóny v důsledku energetického šoku z války na Blízkém východě, který zasáhne spotřebitelské výdaje a reálné příjmy obyvatel.
Tichá stagflace: Proč energetický šok zasáhl Evropu dříve, než modely předpovídaly
[Podstata]: co se skutečně děje
Číslo, které BNP Paribas zveřejnil na konci května 2026, vypadá jako suchá statistika: růst HDP eurozóny se zpomalí na 1,0 % v roce 2026 z 1,5 % v roce 2025 a inflace se rozjede na 3,0–3,3 %. Ale pokud si myslíte, že jde jen o „snížení prognózy“, uniká vám to hlavní. Ve skutečnosti BNP Paribas revidoval své odhady směrem dolů dvakrát za poslední dva měsíce: ještě 20. dubna banka očekávala růst 1,6 %, nyní jen 1,0 %. Tato dvojí revize naznačuje, že analytici nechápou rozsah dění.
Podstata spočívá v tom, že současný energetický šok se zásadně liší od toho, co Evropa zažila v roce 2022 po začátku války na Ukrajině. Jak vysvětluje Philip Lane, člen výkonné rady ECB, ve svém projevu 13. května 2026, globální energetický šok způsobuje ekonomice eurozóny podstatně větší škody než regionální, který byl v roce 2022. Tehdy mohla Evropa nahrazovat ruský plyn dodávkami z jiných zemí a kurz eura dočasně posílil, což zmírnilo dopad na dovozní ceny.
Dnes je situace jiná. Konflikt v Perském zálivu je úderem na globální dodavatelské řetězce ropy a plynu. Jak ukazují modely ECB, při globálním energetickém šoku nemá evropská ekonomika „bezpečnostní polštář“ v podobě posilující měny nebo levného dovozu ze zemí nezasažených krizí. Naopak, všichni výrobci na světě čelí současně růstu nákladů a tyto náklady se sčítají podél hodnotových řetězců. Výsledkem je pokles HDP o 0,2–0,3 procentního bodu ročně po dobu tří let, a to pouze podle odhadů ECB, které nezohledňují nejhorší scénáře.
A zde je důležité: 1,0 % růstu HDP už není „zpomalení“. Je to stagflace v čisté podobě: prakticky nulový růst při inflaci dvojnásobně převyšující cílovou úroveň ECB 2 %. A pokud vezmete v úvahu, že BNP Paribas předpovídá zvýšení sazby ECB na 2,5 % již v tomto roce, evropská ekonomika dostává „dvojitý úder“: vysoké ceny energií a drahé úvěry zároveň.
Chronologie a kontext
Abyste pochopili, jak se Evropa propadla na 1 % růstu za pouhé dva měsíce, musíte sledovat vývoj prognóz. V dubnu BNP Paribas stále zachovával optimismus: růst HDP eurozóny se očekával na úrovni 1,6 % v roce 2026, k čemuž měly přispět německá fiskální opatření, zvýšení vojenských výdajů a investice do umělé inteligence. Banka tehdy předpovídala tři zvýšení sazby ECB (v červnu, červenci a září), čímž by se depozitní sazba dostala na 2,75 %.
Ale již koncem května se tón zásadně změnil. V aktualizované prognóze BNP Paribas snížil odhad růstu na 1,0 % a očekávaný počet zvýšení sazeb zredukoval na dvě (první v červnu). Inflace, která v roce 2025 činila komfortních 2,1 %, se nyní předpovídá na 3,0 % v roce 2026 a 3,3 % v roce 2027.
Proč tak prudká revize? Analytici banky přímo uvádějí příčinu: „vedlejší účinky konfliktu na Blízkém východě“ a s ním spojený „energetický šok“. BNP Paribas přitom nadále trvá na tom, že ekonomika tento šok „ustojí“ díky investicím do obrany, AI a elektrifikace. Realita však vypadá jinak.
Analytici ING již v březnu varovali: růst cen ropy rychle podkopává kupní sílu domácností, zejména prostřednictvím pohonných hmot. Spočítali, že podíl disponibilního příjmu německých domácností vynakládaný na pohonné hmoty vzroste z 2,8 % na 3,5 % za rok. U portugalských domácností tento ukazatel dosáhne 4,5 %. A to jsou jen přímé výdaje na benzin – nepočítaje zdražené zboží v důsledku růstu dopravních nákladů.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
Vítěz č. 1 – držitelé eura, ale s výhradami. BNP Paribas předpovídá posílení EUR/USD na 1,21 do konce roku 2026 a na 1,25 do konce roku 2027. Důvodem je „širší diverzifikace od dolaru“ ve světových rezervách. Jak však poznamenává Národní banka Kanady, tento scénář závisí na deeskalaci v Hormuzském průlivu. Pokud blokáda potrvá, euro by mohlo klesnout na 1,13.
Vítěz č. 2 – evropské banky. Stejně jako v USA, vysoká sazba ECB (2,5 % do konce roku) znamená rozšíření čisté úrokové marže. BNP Paribas, Deutsche Bank, UniCredit budou vydělávat na rozdílu mezi drahými úvěry a levnými depozity. Problém je, že v podmínkách stagflace rostou rizika nesplácení úvěrů.
Poražený č. 1 – evropský spotřebitel, který je hlavním motorem ekonomiky (asi 55 % HDP). Data ING ukazují: navzdory růstu reálných mezd o 2,6 % v roce 2025 spotřebitelé neutrácejí – spoří. Míra úspor domácností eurozóny zůstává na historicky vysoké úrovni: méně než 0,85 eura se utratí za každé vydělané euro. Důvodem je strach z inflace. Průzkumy ECB ukazují, že průměrná očekávaná inflace obyvatelstva na příští rok činí 4,8 %, což je téměř dvojnásobek oficiálních prognóz. Domácnosti nevěří, že se ceny stabilizují, a raději šetří „na horší časy“. To je klasická past: vysoké úspory → nízká spotřeba → nízký růst HDP → vysoké riziko recese.
Poražený č. 2 – výrobci energeticky náročného zboží (chemie, hutnictví, automobilový průmysl). Lane z ECB přímo uvádí: při globálním energetickém šoku zdražují nejen energetické suroviny, ale i všechny dovážené výrobky, při jejichž výrobě byla energie použita. Evropští výrobci ztrácejí cenovou konkurenceschopnost na světových trzích, protože jejich náklady rostou rychleji než u konkurentů.
Co média nedopovídají
První ne zřejmý postřeh: prognóza BNP Paribas o růstu HDP 1,0 % v roce 2026 se může ukázat jako optimistická. Samotná banka přiznává, že zpřísňování politiky ECB „zvyšuje nejistotu ohledně prognóz růstu“. A Lane z ECB varuje: při velkých a dlouhotrvajících šocích se vztah mezi cenami energií a celkovou inflací stává nelineárním – malé dodatečné údery mohou vyvolat neúměrně silné efekty.
Druhý postřeh: evropští spotřebitelé jsou „černá labuť“, kterou trhy ignorují. Navzdory růstu mezd odmítají utrácet. Míra úspor v roce 2025 vzrostla, nikoli klesla, v rozporu se všemi prognózami. Důvod, který ING označuje za klíčový: reálná hodnota finančních aktiv domácností eurozóny klesla z 250 % HDP v roce 2020 na 220 % HDP v roce 2024 kvůli inflaci. Lidé se cítí chudší než před pěti lety a nyní se snaží obnovit úspory. Obnovení spotřebitelské důvěry bude trvat roky, ne měsíce.
Třetí postřeh (nejdůležitější pro obchodníka): Evropa investuje do „zelené transformace“ rekordní částky – 1 miliardu eur jen na vodíkové projekty v rámci třetí aukce Evropské vodíkové banky, plus dalších 1,7 miliardy eur od Německa a Španělska. Tyto peníze však začnou fungovat za 5–10 let. Vodíkové projekty by měly dosáhnout finančního uzavření až v roce 2029 a výroba vodíku až v roce 2031. V krátkodobém horizontu to nevyřeší problém drahé ropy. Navíc rozpočtové výdaje na „zelenou“ agendu odvádějí zdroje od přímé podpory spotřebitelů a energeticky náročných výrob, které trpí tady a teď.
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
Následujících 30 dní (do 2. července 2026):
- června vyjdou předběžné indexy PMI eurozóny za červen. Očekává se, že ukáží další zhoršení v sektoru služeb a stagnaci v průmyslu. Klíčovým indikátorem je spotřebitelská důvěra. Pokud klesne pod dubnová minima, trhy začnou do ceny započítávat ne dvě, ale jedno zvýšení sazby ECB v roce 2026 (nebo dokonce žádné). To následně srazí euro k dolaru na 1,14–1,15.
Následujících 90 dní (do konce srpna):
Do konce léta bude jasné, že „investice do AI a obrany“ nemohou kompenzovat pokles spotřebitelské poptávky, který je strukturální, nikoli cyklický. Evropské společnosti zahájí výsledkovou sezónu za druhé čtvrtletí a mnohé z nich vykážou pokles zisku kvůli stlačení marží. Frankfurtský akciový index DAX, který se do značné míry drží na nadějích na příměří, by se mohl korigovat o 8–10 %.
Jediným paprskem světla je možné příměří na Blízkém východě a otevření Hormuzského průlivu. Ale i v tomto případě ceny ropy pravděpodobně do konce roku neklesnou pod 90 dolarů za barel, a inflační tlak tedy přetrvá. Realita je taková: Evropa vstupuje do období dlouhodobě nízkého růstu a vysoké inflace a východisko z této pasti bez strukturálních reforem (které zaberou roky) není v dohledu.
Prognóza redakce
Aktivum: EUR/USD
Směr: Slabý klesající trend v nejbližších 48–72 hodinách. Trh si postupně uvědomuje, že 1,0 % růstu HDP není „měkké přistání“, ale předzvěst recese.
Klíčové úrovně: Rezistence – 1,0850. Podpora – 1,0720. Průraz 1,0720 otevře cestu k 1,0650 (minima z dubna 2026).
Míra jistoty: Střední (60 %). Prognóza BNP Paribas může být revidována oběma směry v závislosti na geopolitice.
Hlavní riziko pro prognózu: Pokud ECB příští týden naznačí třetí zvýšení sazby v roce 2026 (navzdory současným prognózám), euro by mohlo dočasně posílit na 1,0950. Takový krok by však prohloubil již tak slabý růst, což by se ve střednědobém horizontu obrátilo v pokles eura. Doporučuje se zvážit dlouhé pozice ve zlatu jako ochranu před evropskou stagflací.
— Editorial Team
