Inflace v USA dosáhla 3,8 %, což vytváří rizika pro politiku Fedu
Podle údajů a prognóz zrychlování spotřebitelských cen na tříleté maximum v důsledku drahé ropy a cel nutí Fed ponechat sazbu na úrovni 3,5 %–3,75 % přinejmenším do září, čímž odkládá uvolnění.
Stagflace podle plánu: Proč inflace 3,8 % v USA není náhoda, ale výsledek K-ekonomiky
[Podstata]: co se skutečně děje
Číslo 3,8 % roční inflace, o kterém nyní diskutují všechna finanční média, vypadá jako běžný makroekonomický ukazatel. BNP Paribas předpovídá právě tuto úroveň na rok 2026 a spojuje ji s růstem cen ropy a cly. Pokud si ale myslíte, že Fed prostě „bojuje s inflací“, mýlíte se. Ve skutečnosti jsme svědky dokonalé bouře, kde jsou klasické měnové nástroje bezmocné a regulátor je v úzkých.
Podstatou dění je K-ové oživení, o kterém BNP Paribas píše přímo, ale média tuto podrobnost vynechávají. Americká ekonomika roste o 2,4 % ročně (nad potenciálem), ale tento růst je rozložen nerovnoměrně. Investice do umělé inteligence a optimismus kolem technologií tlačí akciový trh k historickým maximům a vytvářejí „efekt bohatství“ pro bohaté domácnosti. Současně střední třída a chudší vrstvy obyvatelstva trpí drahou ropou a cly, které zvyšují ceny každodenního zboží.
Právě tato dvojznačnost je hlavním problémem Fedu. Jerome Powell nemůže snížit sazbu, protože inflace (3,8 %) a silný trh práce to neumožňují. Nemůže však ani zvýšit sazbu, protože by to zabilo spotřebitelskou poptávku té poloviny populace, která nevlastní akcie. Fed se tak ocitá v pasti „oboustranného rizika“, o kterém mluví analytici BNP Paribas: stejná připravenost jak ke zvýšení, tak ke snížení. Není to vyvažování – je to paralýza.
Hlavní závěr, který si trhy nechtějí všimnout: inflace 3,8 % přetrvá přinejmenším do roku 2028. BNP Paribas předpovídá, že ropný šok a cla budou tlačit na ceny ještě tři roky. To znamená, že éra levných peněz je na dlouho u konce a investoři si musí zvyknout na „nový normál“ – vysokou sazbu při slabém růstu.
Chronologie a kontext
Abychom pochopili, jak jsme se dostali až sem, je třeba sledovat vývoj prognóz za poslední měsíce. Ještě v září 2025 Bank of America očekávala, že do poloviny roku 2026 Fed sníží sazbu na 3 %–3,25 %. V březnu 2026 také UBS hovořil o prvním snížení v září. Realita však přinesla korekce.
Klíčovým faktorem, který změnil výpočty, se stal blízkovýchodní konflikt, který začal 28. února 2026. Deutsche Bank v polovině dubna oficiálně upustila od prognózy snížení sazby v roce 2026 a jako důvod přímo uvedla růst cen ropy. JPMorgan a HSBC se k tomuto názoru připojily. Dnes obchodníci odhadují pravděpodobnost zachování sazby na úrovni 3,5 %–3,75 % do konce roku na 69 %.
Je příznačné, že rozdíl mezi prognózami největších bank je v posledních letech rekordní. BNP Paribas (jejíž prognózu analyzujeme) si zachovává optimistický pohled na ekonomiku: HDP +2,4 %, inflace 3,8 %, dolar postupně slábne vůči euru. Goldman Sachs, Morgan Stanley a Bank of America stále očekávají dvě snížení sazby v druhé polovině roku. Deutsche Bank, JPMorgan a HSBC však vylučují jakékoli uvolnění v roce 2026.
Kdo má pravdu? Soudě podle údajů UBS z konce května inflace zůstává odolná a Fed stanovil „vyšší laťku“ pro zahájení snižování. Šéf oddělení deVere Group Nigel Green přímo prohlásil, že snížení je možné nejdříve v říjnu a „není zdaleka zaručeno“. Moje analýza se přiklání k pozici Deutsche Bank: pokud ropa zůstane nad 100 dolary, na snížení sazby lze zapomenout do roku 2027.
Kdo vyhrává a kdo prohrává
V této paradoxní situaci jsou „vítězové“ a „poražení“ rozděleni jinak, než učí klasická ekonomie.
Vítěz č. 1 – americké banky. Vysoká sazba 3,5 %–3,75 % znamená širokou úrokovou marži. JPMorgan, Bank of America a další giganti vydělají na rozdílu mezi náklady na financování (nízkými, protože vklady téměř nic nenesou) a úrokovými sazbami z úvěrů (vysokými). V podmínkách K-ekonomiky zůstává úvěrování bohatých domácností a velkých podniků ziskové.
Vítěz č. 2 – držitelé amerických akcií, zejména v sektoru AI. Index S&P 500 je na historických maximech díky „optimismu kolem AI“, jak přímo uvádí BNP Paribas. Bohaté domácnosti vlastnící akcie pociťují „efekt bohatství“ a nadále utrácejí, čímž podporují ekonomiku. To vytváří začarovaný kruh: vysoké ceny akcií → vysoká spotřeba bohatých → vysoká inflace → Fed nemůže snížit sazbu.
Poražený č. 1 – střední třída a nájemci bydlení. Inflace 3,8 % zasahuje kupní sílu. Drahá ropa zvyšuje ceny benzínu a letenek. Cla činí dovážené zboží méně dostupným. Úrokové sazby hypoték přitom zůstávají vysoké (v návaznosti na sazbu Fedu), což činí bydlení nedostupným pro miliony Američanů. K-ekonomika je ekonomikou, kde bohatí bohatnou a chudí chudnou.
Poražený č. 2 – mezinárodní investoři držící dolary. BNP Paribas předpovídá postupné oslabování dolaru vůči euru: na 1,21 do konce roku 2026 a 1,25 do konce roku 2027. Důvodem je diverzifikace světových rezerv od dolaru v důsledku geopolitické nejistoty. Pro evropského investora, který tři roky držel dolarová aktiva, to znamená ztrátu 5–10 % při konverzi zpět na eura.
Co média neříkají
První ne zřejmý postřeh: cla, o kterých se tolik mluví, ve skutečnosti ovlivňují inflaci méně, než se očekávalo. BNP Paribas přímo uvádí: „although the impact of these appears to be less significant than expected“. Hlavním hybatelem inflace jsou ceny ropy kvůli blízkovýchodnímu konfliktu. Cla jsou pouze rušivým manévrem ve veřejné diskusi.
Druhý postřeh: Fed se již nedívá na trh práce jako na důvod ke snížení sazby. UBS poznamenává, že regulátor „nyní považuje nulový růst zaměstnanosti za odpovídající stabilní nezaměstnanosti“. Jde o zásadní změnu doktríny. Dříve byl slabý trh práce signálem k uvolnění. Nyní jej Fed bude ignorovat, dokud inflace neklesne.
Třetí postřeh (nejdůležitější): Jádrová inflace PCE (preferovaný ukazatel Fedu) zůstává na úrovni 3,0 % v ročním vyjádření a cla přispívají 50–75 bazickými body. To znamená, že i kdyby byla cla odstraněna, inflace by stále byla nad cílovými 2 %. Fed nemá „kouzelnou kulku“. Bude muset buď akceptovat inflaci nad cílem (což podkope důvěru), nebo udusit ekonomiku vysokými sazbami (což vyvolá recesi).
Prognóza: následujících 30 dní a 90 dní
Následujících 30 dní (do 2. července 2026):
Na konci června vyjdou čerstvé údaje o indexu spotřebitelských cen za květen. Pokud bude inflace vyšší než 3,8 % (např. 4,0 % a více), trhy započítají pravděpodobnost zvýšení sazby v roce 2026. Deutsche Bank již takový scénář nevylučuje. Pokud bude inflace nižší, než se očekávalo (3,5–3,6 %), obnoví se diskuse o snížení v září.
Klíčový indikátor: ropa Brent. Pokud zůstane nad 105 dolary za barel, Fed nebude moci snížit sazbu. Pokud klesne pod 95 dolarů, regulátor získá prostor pro manévrování.
Následujících 90 dní (do konce srpna):
Do konce léta bude jasné, že K-ové oživení nemůže trvat věčně. Bublina v sektoru AI může prasknout, pokud čtvrtletní zprávy největších technologických společností zklamou. To vyvolá korekci na akciovém trhu, která zničí „efekt bohatství“ a zasáhne spotřebu bohatých domácností. Pak Fed čelí novému dilematu: vysoká inflace při padající ekonomice – klasická stagflace.
Pravděpodobnost recese v USA do konce roku 2026 odhaduji na 35–40 %. To je vyšší než konsensus trhu, ale nižší než panické prognózy. BNP Paribas si zachovává optimismus (HDP +2,4 %), ale tato prognóza nezohledňuje plnohodnotnou eskalaci na Blízkém východě. A eskalace, soudě podle událostí posledních dnů (raketové údery na Kuvajt, hrozby Íránu), je více než pravděpodobná.
Prognóza redakce
Aktivum: EUR/USD
Směr: Růst v nejbližších 48–72 hodinách. Trh si postupně uvědomuje, že Fed v nejbližších měsících sazbu nesníží, zatímco ECB ji naopak může zvýšit. Rozdíl v měnové politice hraje ve prospěch eura.
Klíčové úrovně: Současná úroveň je kolem 1,1800–1,1850. Nejbližší rezistence je 1,1900. Průraz této úrovně otevře cestu k 1,2000 a dále k 1,2100 (prognóza BNP Paribas na konec roku 2026). Podpora se nachází na 1,1750.
Míra jistoty: Vysoká (75 %). Prognóza BNP Paribas je podložena fundamentálními faktory a trh ještě plně nezapracoval divergenci politik Fedu a ECB.
Hlavní riziko pro prognózu: Náhlé zhoršení situace na Blízkém východě (např. úplná blokáda Hormuzského průlivu) vyvolá útěk do bezpečných aktiv. Dolar jako hlavní rezervní měna může dočasně posílit navzdory fundamentálním faktorům. V takovém případě by pár EUR/USD mohl během 24–48 hodin klesnout k 1,1500–1,1550.
— Editorial Team
